Řadí se k pozoruhodným talentům evropské soulové hudby, jež má vzhledem k velké popularitě přesah do pop music. Je fascinována "černým" způsobem zpívání a evidentní je snaha smazat rozdíl mezi německým a původním černošským cítěním soulu.

Měla štěstí. Její dědeček byl Američan, rodiče milovali zpěvačku Arethu Franklinovou a skrz ně se dostala k hlasu Missy Elliott či Lauryn Hillové. Už na debutovém albu Green Eyed Soul (2001) s ní spolupracoval černý losangeleský tahoun r´n´b TQ. Ten své první album vydal v roce 1998 a další dosud nepřidal, neboť je velmi zaneprázdněn spoluprací se Sarah.

Soul jde od srdce a německá zpěvačka to ví. Její projev na novince je vyzrálý, od předešlých dvou kolekcí se mnoho neliší. Sotva lze vymyslet něco nového: našinec přece pouze kopíruje, napodobuje a učí se. I proto je Sarah Connorová pro Evropu především solidní popovou jistotou.

Přítomnost hlasově vypomáhajících TQ a Naturallyho 7 hned na začátku desky ubezpečuje, že v tom není sama a má kolem sebe supervizory se zkušenostmi z černošských ghett. Umí být v projevu jemná jako Whitney Houstonová, dokáže ale také zařvat jako Tina Turnerová. Navíc je materiál na desce vyrovnaný, nabourávají ho jen dvě nekoncepční, naštěstí však krátké zvukové vsuvky Whatcha Wearing?At The Station.

S poslechem alba Key To My Soul je jisté, že Evropě pozvolna roste profesně zdatná bílá soulová zpěvačka.

Sarah Connor: Key To My Soul
Sony Music/Bonton, 55:14