Inscenace Raskolnikov - jeho zločin a jeho trest nenechala nikoho na pochybách, že tvůrčí potenciál Husy neumřel, jenom bezcílně bloudil.

Nová dramatizace

Lubošem Balákem z Dostojevského románu Zločin a trest vypreparovaný příběh o člověku, nejprve nadřazeném nad jiné, pohrdajícím bezcennou obyčejností a uhýbajícím spravedlnosti až do chvíle, kdy ho nejprve k šílenství, a nakonec k pokoře přivedou mučivé pohnutky vlastního svědomí, o jeho střetu se společností, o kroku k lidskosti, za jejíž pokřivení a pošlapání je nutné přijmout trest, tím vším je Morávkův Raskolnikov vrchovatě.

Nenadsazuji, ale srovnání se dopustím. Ve výběru motivů a jejich vyhraněnosti překonává Balákova dramatizace i tu proslulejší z pera Andrzeje Wajdy. Je to možná tvrzení osobní, ale zážitek z výsledné Morávkovy inscenace je bezezbytku totožný s dávným gymnaziálním čtenářským pocitem. Léta k němu přidala osobní zkušenosti s politickou, morální, lidskou rozvráceností Ruska - od toho za časů Dostojevského až po naše dny.

Raskolnikov mezi přízraky

Napjaté struny vlastního charakteru a pohnutek duše rozechvívá až v jakémsi rituálně choreografickém partu Raskolnikova Petr Jeništa. Obklopují ho přízraky a stíny, běsové: Dokonalá Simona Peková (lichvářka Alena Ivanovna), průsvitná Eva Vrbková (její sestra Lizaveta), Alena Ambrová (alternující s Jarkou Pokornou) v roli stařecky pomatené Raskolnikovovy matky, Kateřina Šudáková (Ivana Uhlířová) coby jeho sestra Duňa, Ivana Hloužková, představitelka hysterické Kateřiny Ivanovny Marmeladové...

S Morávkem do světa šílenství

Šílenství Dostojevského, šílenství Morávkovo i celého hekticky hned dvě části projektu bez ohledu na vánoční svátky a přelom roku studujícího provázkovského týmu potvrzuje nervní, a na premiéře až k prahu diváckých muk poněkud přetažená, jinak ale skvělá, s Raskolnikovými přízraky identická, bičující hudba Petra Hromádky. A proti všemu tomu hoři jediný přízrak čistoty, opovrhovaná a zachraňující - Gabriela Ježková, prostitutka Soňa.

Sto roků kobry věnoval Vladimír Morávek a Husa na provázku jednomu z největších režisérů druhé poloviny dvacátého století, příslušníkovi divadelní avantgardy - Petru Scherhauferovi. Myslím, že se po dlouhé době za generaci, která měla a mohla Husu na provázku vyvést z nelehkého období po rozpadu původního týmu do nového tisíciletí, nemusel na nebesích múzy Thálie rdít. Na druhou část projektu, na inscenaci Kníže Myškin je idiot v pondělí 12. ledna, budou se diváci drát o vstupenky, jak tomu bývalo dřív.

Divadlo Husa na provázku Brno - F. M. Dostojevskij: Raskolnikov - jeho zločin a jeho trest. Dramatizace Luboš Balák, režie Vladimír Morávek, dramaturgie Barbora Vrbová, scéna Jan Štěpánek, kostýmy Kamila Polívková, hudba Petr Hromádka, dramaturgie projektu Sto roků kobry Petr Oslzlý.