Největšího českého polárníka Jana Welzla, eskymáckého náčelníka, cestovatele, vynálezce, rodáka ze Zábřebu na Moravě, proslavili knížkami podle jeho originálního vypravování už mezi válkami novináři a spisovatelé Golombek, Valenta, Těsnohlídek, a v 70. letech Peter Scherhaufer v Divadle na provázku ve Velkém vandru s Welzlem Jiřím Pechou.

Tenkrát na severu

Od Vandru - s geniálním plakátem Australana Pepči Stejskala - se Welzl objevil na jevištích ještě několikrát, naposledy před dvěma lety v Šumperku. Scherhaufer uprostřed normalizace akcentoval v zemitém Moravákovi Artik Bismarkovi, Moojak Ojakovi a nositeli mnoha dalších jmen především touhu po svobodě pohybu a myšlení. Jak se téma odrazí v příbuzné dejvické studiové scéně? Může být Scherhaufer vůbec někdy překonán?

Může. Za pětatřicet let vykonalo divadlo "velký vandr". Motivací Havelkova Welzla je neokázalá umanutost, statečnost a vůle neohýbat hřbet před nikým. A nekrást. To je dnes aktuální jako touha po svobodnějším vydechnutí za Husákova reálného socialismu.

Inspirační zdroje? Úspornost dialogů osekaných na teze, pointování každé repliky jinou, stejně strohou, vypreparovanou. A volné tempo se zámlkami, při kterých je slyšet hřmot šrotu v hlavách těžce rýhovaných mozků. To je přece spolu s kostýmy Natálie Steklové styl westernu westernů - Leoneho Tenkrát na západě. V činění titulního hrdiny ale dokonce ozvuk zbojnické legendy v Ivanovově filmu Oleksa Dovbuš: byť zraněn v srdce dojít k cíli.

Obrazově vlastně komiks. Polární scénické obrazy režiséra ve spojení s výtvarníkem Dádou Němečkem jsou ale obdivuhodné. V hudebním plánu Davida Babky, ve spojení třeba s dialogem Eskyma se severskou Indiánkou Oojikou (Martha Issová) na cestě k záhrobnímu Mrtvému jezeru pro změnu názvuk astrálních sfér Vesmírné odyssey...

Uhranutí z fantazie

V roli Welzla David Novotný, herec roku 2010. Sošný, polárnicky i lidsky přesvědčivý, duchem převyšující desperády, zrádné šerify, jejich imbecilně roztomilé pomocníky, samozvané mstitele a dámy mravné spíše málo; milující lidi a ducha dalekého severu. Výkon blížící se dokonalosti. A s ním ve vytčených "profesích" slohově identičtí Václav Neužil, Hynek Čermák, Pavel Šimčík, Jiří Konvalina (alternující s Josefem Wiesnerem), Klára Melíšková...

Atmosféra, obraznost, příběh, fantazie! Divák odchází z divadla uhranut, fascinován. A kritik už se těší na festivaly, kde bude hledat a znovu nacházet Welzla.

Dejvické divadlo Praha - Karel František Tománek: Wanted Welzl - Hra, ve které jde o život. Režie Jiří Havelka, dramaturgie Karel František Tománek, scéna Dáda Němeček, kostýmy Natálie Steklová, hudba David Babka. Světové premiéry 28. a 30. března 2011.

Celkové hodnocení: 100%