A každoročně je 27. března před představením v divadlech na celém světě čteno poselství, jehož autorem je vždy světově proslulá divadelní osobnost. V dlouhé řadě autorů čteme mj. jména Arthura Millera, Edwarda Albeeho, Petera Brooka, Luchina Viscontiho, Dmitrije Šostakoviče, Eugena Ioneska i našeho Václava Havla.

Poselství Jessiky A. Kaahwy

Autorkou letošního poselství je ugandská dramatička, režisérka a teoretička Jessica A. Kaahwa, která své zamyšlení nad smyslem divadla pojala v širších společenských souvislostech: „Dovedli jste si vůbec někdy představit, že by divadlo mohlo výrazně napomáhat míru a usmíření?“ ptá se ugandská spisovatelka.

Uvádí důvody, proč tomu tak může být: „Divadlo dokáže dát smysl každodenní realitě a zároveň odstranit obavy z nejisté budoucnosti. Dokáže zasáhnout do politické situace lidí velmi prostě a bezprostředně. Má tak široký záběr, že dokáže představit zážitky, jež překonají dřívější falešné představy.“

A své poselství končí: „Divadlo je vynikající prostředek pro hlásání a obhajobu myšlenek, jež všichni sdílíme a pro něž jsme ochotni se bít, pokud je někdo porušuje. Právě v tento den vás naléhavě prosím: přemýšlejte o těchto vyhlídkách a snažte se, aby se divadlo stalo univerzálním nástrojem dialogu, společenských přeměn a reforem.“