Růžičková byla už po několikáté hospitalizovaná ve fakultní nemocnici před Silvestrem kvůli velkým bolestem a selhávání ledvin. Lékaři ji uvedli do umělého spánku, z něhož se ráno už neprobrala.

Herečka s velkým životním optimismem, která se narodila 13. června 1936, je nejvíce známá jako představitelka komediálních rolí. Největší popularitu jí přinesla série tří filmů Slunce, seno, jahody, Slunce, seno a pár facek a Slunce, seno, erotika natočených v letech 1983 až 1991.

Další velké divácké úspěchy jí zajistily filmy Všichni dobří rodáci (1968), Ecce homo Homolka (1969), Hogo fogo Homolka (1970), Homolka a Tobolka (1972) a Trhala fialky dynamitem (1992).

:. TIP
Herečku Helenu Růžičkovou si budou diváci moci připomenout dnes o 21:00 na televizi Prima, která místo pořadu Nikdo není dokonalý zařadila pořad Slunce, seno, Helena. "Tento pořad byl natočen v loňském roce v Hošticích, kde se po letech sešli tvůrci úspšného seriálu komedií Slunce, seno ...," sdělila Novinkám tisková mluvčí Prima TV Jana Malíková.

Pražská herečka žila 45 let ve šťastném vztahu se svým manželem Jiřím, který zemřel loni. Hercem byl také jejich jediný syn Jiří, který skonal v roce 1999.

Pomáhala hlavně dětem

Od začátku 60. let pracovala Růžičková jako choreografka v divadle v Mladé Boleslavi a jako jevištní technička v divadle v Příbrami. Zároveň se začala prosazovat jako divadelní a filmová herečka. V roce 1967 vynikla v roli Hejtmanky v Gogolově Revizorovi v Činoherním klubu v Praze, kde jen hostovala. V letech 1971 až 73 byla členkou Divadla Na zábradlí. Poté jí byla znemožňována veřejná činnost a vrhla se na svobodné povolání.

Růžičková, která byla absolventkou baletní školy Heleny Štěpánkové a školy pro zubní laboranty, spoluzaložila v roce 1991 nadaci Slon, která převzala patronát nad dětským domovem Slon v Šarišských Michaĺanech. V roce 1996 se na jako nezávislá na kandidátce KSČM ucházela o post senátora.

O svém boji s rakovinou vydala loni dvoudílnou knihu Deník mezi životem a smrtí, které se prodalo několik desítek tisíc výtisků.

Z jejích starších filmů jsou známé zejména Tři chlapi v chalupě (1963), Dáma na koleji (1966), Konec agenta W 4 C (1967), Zabil jsem Einsteina, pánové (1969), Pane, vy jste vdova, My tři a pes z Pětipes (1971), Babička (1971), Dívka na koštěti (1971), Tři oříšky pro Popelku (1973), Což takhle dát si špenát (1977), Tajemství v hradu v Karpatech (1981), Fontána pro Zuzanu II (1993) a Hořké léto (1995).

Z televizních rolí ji diváci znají zejména ze seriálů Vlak dětství a naděje (1989) a Přítelkyně z domu smutku (1993).