Portico Quartet se u nás poprvé představil titulem Isla (2009), vydaným prestižním labelem Petera Gabriela Real World. Gabrielova firma nyní realizovala v mezinárodní distribuci i debut Knee-deep in the North Sea (2007), původně vydaný firmičkou Babel Label.

Právě díky této desce získal Portico Quartet nominaci na cenu Mercury.

Zatímco album Isla lépe naplňuje módní škatulku postjazz, zní rytmičtěji a není mu cizí zvuková estetika snivé odnože indierocku (ne náhodou si Portico vybrali stejného producenta jako kdysi Radiohead), prvotina působí více tradicionalisticky, vzdušněji i „etničtěji“. Nad průzračnými aranžmá lépe vyniknou chytlavá sóla saxofonu.

Větší harmonickou volnost dostal i pro Portico typický perkusivní nástroj hang, dodávající onu zvukovou exotiku. Ač je hang moderním švýcarským vynálezem, připomíná zvuk prastarého indonéského gamelanu. Právě gamelan studovali i členové kvartetu.

S odstupem od prvního vydání je jasné, že debut Portico Quartetu způsobil poprask právem. Kvartet jako by přirozeně slučoval a prodlužoval cesty, kterými se jazz vydával v posledních letech.

Cesty fúzování se soudobou „vážnou“ hudbou, další vlnu prolínání s muzikou etnickou, koketérii s postrockem i nujazzové hrátky s klubovou scénou. V podání Portico Quartet působí tyto cesty velmi vstřícně.