Ta v dosud zpustlém koutě východní části města postaví u řeky Sprévy víceúčelovou arénu pro 16.000 návštěvníků a novou čtvrť s byty, hotely, úřady a obchody. Na opravu zdi je potřeba podle odhadů 1,5 milionu eur. "Nadace je nejlepším způsobem, jak sehnat co nejvíce peněz," slibuje si viceprezident AEG Kevin Murphy.

Chátrající malby

Projekt má podporu radnice v obvodu Friedrichshain, kde 1,3 kilometru dlouhé torzo zdi dnes a denně láká výpravy turistů z celého světa. V roce 1990 ho pomalovalo 110 umělců z celého světa a proměnilo v dnes již památkově chráněnou East Side Gallery (Východní galerii) podél šestiproudové městské výpadovky na Drážďan.

Asi 300 metrů malby rekonstruoval už v roce 2000 za 300 000 eur svaz průmyslu nátěrových hmot. Zbytek ošlehaný větrem a deštěm na opravu čeká. Rekonstruovat se má souběžně s výstavbou arény, která by měla být hotova do světového šampionátu v kopané. Ten Německo uspořádá v roce 2006.

Osud berlínské zdi

Betonová zeď zůstala jako pomník poválečného rozdělení města i symbol bipolárního světa.V centru města u Braniborské brány nebo Říšského sněm připomíná někdejší bariéru už jen speciální dvojřadový pás dlažby v asfaltové silnici nebo litinové tabulky s nápisem Berlínská zeď 1961-89.

V Bernauské ulici na pomezí východního obvodu Mitte a západního Weddingu, kde mnohdy nezdařené útěky končily střelbou východních pohraničníků do lidí prchajících za svobodou, je už několik let ústřední památník zdi. Aspoň částečně se snaží rekonstruovat ´pásmo smrti´ tak, jak skutečně vypadalo. Kolem 70 metrů širokého hraničního pásu neboli někdejší ´země nikoho´ se táhne 212 metrů dlouhá vnitřní a vnější stěna a celé pásmo uzavírají lesklé ocelové stěny. Optický odraz v nich budí dojem nekonečnosti valu.