Hlavní obsah

Národní muzeum v Praze zahájilo provoz nové budovy unikátní výstavou

Právo, Stáňa Seďová

Nová budova Národního muzea láká na výstavu prací autora této kontroverzní budovy Karla Pragera Město nad městem, která potrvá do 17. dubna. Proběhnout mají i komentované prohlídky. Už se pomalu blíží dny, kde při návštěvě Národního muzea (NM) budou muset lidé své kroky stočit k budově bývalého sídla rádia Svobodná Evropa a za minulého režimu federálního shromáždění. Od letošního léta bude po celých pět let jediným prostorem výstav a expozicí NM.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Článek

Právě to vedení muzea ve spolupráci s centrem pro středoevropskou architekturu přimělo, aby uspořádalo unikátní, velmi netradiční a interaktivně podanou výstavu Město nad městem – vize Karla Pragera, autora jediného realizovaného konceptu makrostruktur v našem městě, který dodnes ve společnosti vyvolává vzrušené diskuse.

„Myslím si, že nenávist k této budově je spíše generační než architektonický problém. To nepřátelství vzniklo vůči instituci, která zde dlouho sídlila,“ řekla Právu Radomíra Sedláková, kurátorka sbírky architektury Národní galerie, která je konzultantkou výstavy.

Právě nová budova NM je největším exponátem výstavy, která představuje architekta Karla Pragera, jenž zemřel před deseti lety.

Do stavby vkládali buňky

Místo, kde desítky let sídlilo federální shromáždění, bylo jediným realizovaným projektem makrostruktur, tedy stavění konstrukcí na již postavené domy a vkládání vyměnitelných buněk do stavby.

Je v naší zemi jediným důkazem principu růstu města do třetí dimenze oproti jeho rozšiřování do okolní krajiny. Původně stál vedle historické budovy Národního muzea dům burzy, na který podle projektu Pragera byla roku 1966 zjednodušeně řečeno nanesena mostní konstrukce a přilepeny další části.

Foto: Stáňa Seďová, Právo

Výstava Karla Pragera, autora budovy, chce přilákat návštěvníky do nové budovy NM.

Kromě jednoho z nejvýznamnějších počinů české architektury totalitní doby Prager se svým týmem navrhl a postavil celkem 22 staveb. Patří mezi ně Nová scéna Národního divadla, Ústav makromolekulární chemie v Praze, budova Útvaru rozvoje hl. m. Prahy pod kostelem Emauzy a dnešní objekt Komerční banky na Smíchově.

Na výstavě návštěvníci uvidí reprodukce materiálů k výstavbě budovy, počítačové animace, filmové projekce, originální modely, plány a interaktivní 3D model makrostruktur. Budou mít také možnost zúčastnit se komentovaných prohlídek budovy.

„Lidé o ně jevili velký zájem už v roce 2009, kdy Národní muzeum budovu převzalo.

Chceme, aby se sem naučili chodit, protože tu budou tři výstavní sály a veškerá činnost muzea bude z historické budovy přesunuta sem. Ať přijdou a udělají si sami názor na jednu z nejdiskutovanějších budov v Praze,“ říká Dagmar Fialová, náměstkyně generálního ředitele Národního muzea.

Reklama

Související témata:

Související články

Skvosty a cennosti Národního technického muzea

Letoun prvního českého letce Jana Kašpara, astronomické přístroje z doby působení Tycha Brahe na rudolfínském dvoře, jediný u nás zachovaný dřevěný knihtiskový...

Výběr článků

Načítám