Na starost si herce vzala režisérka Kateřina Glogrová. S dramaturgyní Markétou Machačíkovou provětrala faldy desítce kandrdasů, jedné stejně mladé výpomoci z divadelní alternativy a dvěma mlíčňákům z ročníku třetího.

Akamentský enský

Rozehrává se, jak se na Carla sluší. Doma ženské bez mužských – samý erotický půst. Roupy s nimi šijí, a aby nevyšly ze cviku, občas se poperou: Na nudle, Syreček, Kokodák – a jak se tak všechny mezi sebou častují.

Pak do toho vtrhnou chlapi – Sardinka, Platýz, Taranule a další. Jeden větší cornuto než druhý. Podezření padne na lodičkáře Mrťafu Toffola. Ten s nimi na moři nebyl…

Režisérka vystihla, že v tom žertovném kousku, v němž i pravověrným Italům zůstává nesrozumitelné nářečí patrona Fortunata, o nic nejde, snad jen o lidové podhoubí, jadrnost, protiváhu noblesy kupců benátských nebo veronských milenců.

Zmíněného Fortunata obstojně zvládl Petr Borovec. Když už mu nerozumějí ani diváci, občas se rozpomene, jak se v té hatmatilce nějaké slůvko řekne správně „italsky“.
Je vidět, že ročník vede herecká, režisérská a výtvarnická noblesa (Hlaváčová, Burian, Kudláčková, Szymiková, Korčák, Glogr, Lázňovský). Hraje se trochu s odstupem, chybí větší uvolněnost, v Poprasku povolené dryáčnictví, hubatost. Víc v první části, ve druhé se herci obojího pohlaví probrali ze zimního spánku.

Možná díky Adamu Krausovi, který hraje koadjutora u trestního soudu a svéráznými výslechy – malé herecké etudy – vede lid k usmíření, odpuštění a pod čepce.

Frmol na jevišti

Podařenější figury vykreslují dámy: Adéla Petřeková (Pasqua), Klára Krejsová (Lucietta), Ivana Krmíčková (Libera), Michala Ďurišová (Orsetta) a Markéta Frösslová (Checca). Z chlapů Jan Vejražka (Patron Toni) a Jan Hušek (Titta-Nane). Jen máchání v laguně je takové – cvičné: Ani vody se nebojíme!

Poprask je na jevišti vždycky diváckým titulem. Fandí se mu. V Disku se hraje na prostorné Čapkově scéně, s mírně apeninskou, živou muzikou Pavla Trojana jr. a v kostýmech Anety Grňákové kombinující zaalpský a karpatský folklór. Proč ne?!