Kabát vydal desátou řadovou desku. Je to pro tebe nějaký zásadní mezník?

Myslím, že desítka je docela dobré číslo. Já osobně si ale vážím hlavně toho, že fungujeme stále jako kapela a rozumíme si jako lidi. Samozřejmě je důležitý i fakt, že zajímáme publikum. To je pro muzikanta nejdůležitější.

Nové album nese mnohoznačný název Banditi di Praga. Kdo ho vlastně vymyslel?

Myslím, že konkrétně se jedná o nápad baskytaristy a textaře Milana Špalka. To pojmenování souvisí s mnoha událostmi kolem. Byly volby, k tomu ty mediální lži kolem nich a nesmyslné sliby voličům, pak věci kolem souboru Bambini di Praga. Slovo Praga lze chápat jako značku auta, ale i jako mezinárodní pojmenování hlavního města. Takže nejenom banditi z Prahy, těch významů tam najdeš víc.

Text ke stejnojmenné skladbě vznikl hned potom?

Ne, původně byla u téhle skladby úplně jiná slova. Ta píseň byla už skoro nazpívaná, když Milan přišel s jiným textem. Původní mu neseděl, a tak ho změnil. Název ovšem zůstal stejný.

Na fotkách vystupujete v historických kostýmech. To byl také nápad kapely?

Spíše týmu lidí. Kromě nás, muzikantů, se na tom podíleli management i fotograf. Ale dá se říci, že prapůvodní idea pocházela od nás. Fotograf František Ortmann vybral místo u Vltavy na Malé Straně. My totiž chtěli, aby to bylo s nějakou dominantou Prahy. A panoráma Karlova mostu za zády nám přišlo nejlepší. Potřebovali jsme temnou oblohu, jenže jako naschvál svítilo ostré podzimní slunce. Já spěchal do divadla, takže kapela musela rychle na plac s vědomím, že se buď snímek povede, nebo ne. Nakonec tam atmosféru temných mračen grafik dokoloroval.

Budete s touto kostýmovou image pracovat nějak dál?

Já si nechal udělat v duchu Banditi di Praga kostým na koncerty. Bude ale z lehčího materiálu. Ten originální, co mám na fotkách, je z těžkého sametu, takže by vhodný nebyl.

Jaké jsou vlastně, kromě Kabátu, tvé další umělecké aktivity?

Teď právě začíná muzikál Kat Mydlář. Byla mi nabídnuta dvojrole vypravěče celého příběhu a alchymisty magistra Kellyho. Pak hraji ještě hostinského ve filmu F. A. Brabce V peřině. Jako kapela jsme do tohoto filmu dělali dvě písničky – Schody a Peří, prach a broky, které jsou na albu Banditi di Praga, a František mi tam nabídl roličku. Pak nám ještě natočil klip k titulní písničce.

Z kapely jsi nejznámější. Jak se vyrovnáváš se ztrátou anonymity?

Někdy je to příjemné, jindy na obtíž. Samozřejmě bulvár a podobné věci, to je daň za popularitu. Já se snažím tyhle negativní věci minimalizovat. Dneska má každý mobil s foťákem a bulvární plátky lidem nabízejí peníze za fotky známých osobností. Za prachy udává Čech Čecha. To už tady přece jednou bylo, ne?

Nevadí ostatním členům skupiny, že máš tolik aktivit mimo Kabát?

To máme dávno vyřešené. Já účinkoval už v roce 1996 v prvním muzikálu Krysař Daniela Landy a od té doby jedu po dvou kolejích – rock’n’roll a muzikály. Zatím to nikomu nevadilo. Je důležité, že jsme vždycky fungovali jako kompaktní kapela. Já jsem jen jeden člen Kabátu.

Jak vlastně kapela tvoří, když v podstatě žijete každý jinde?

Kytaristi udělají hudbu, Milan Špalek text nebo aspoň zpěvovou linku. Písnička se nazkouší ve zkušebně a výslednou podobu dostane až ve studiu.

Zpíváš cizí texty, zajímáš se, o čem vlastně jsou?

No jejej! S Milanem se o tom bavíme. Mě osobně nikdy psát své vlastní texty nelákalo. Máme role v kapele takhle dané, což funguje. Navíc je to i základ našeho úspěchu. Netoužím po sólovém albu, takhle jsem spokojen. Muzikály, to je věc druhá, ty Kabátu nijak nekonkurují. Navíc je mám jako skvělý hlasový trénink.

Zajímá vás, kdo na koncerty Kabátu chodí?

Jak jedna generace dospívá, tak už na nás vodí své děti. Kolikrát se mi stane, že mi lidé říkají – pozdravuje vás táta. Horší bude, až nám budou říkat – pozdravuje vás babička.

Jste nejpopulárnější kapela u nás. Jaké máte další mety?

Jediný smysl asi má zkusit to do jiných slovanských zemí, kde budou našim textům alespoň trochu rozumět. Pokukovali jsme po Polsku, ale pak z toho nějak sešlo.

Stále platí, že se jednou Kabát vrátí na tancovačky?

Na tancovačky asi ne, ale udělat klubové turné, o tom jsme už mluvili. Možná na to jednou dojde.