Hvězdy Berlinale: na koních, v krizi i na trůně

Dnes jsou do soutěže vybírány v drtivé většině filmy, jejichž budoucím osudem jsou cesty po festivalech, ale do kin se většinou nedostanou.

Velký festival ale potřebuje velké hvězdy – dodávají mu lesk a dostávají ho na titulní stránky světového tisku. A tak jsou filmy, na které se pak chodí do kina, uváděny až na výjimky mimo soutěž. Letos byly takovou výjimkou filmy Margin Call s Kevinem Spaceym, Jeremym Ironsem a Paulem Bettanym a Coriolanus, režijní debut , který v něm i hraje hlavní roli. Berlínské Medvědy ale žádný z těchto filmů ani herců nedostal.

Margin Call zachycuje jeden den a noc na samém počátku finanční krize v roce 2008, jak ho prožívají lidé z krachující investiční banky. A na toto téma také Kevin Spacey i Jeremy Irons v Berlíně mluvili, i když každý poněkud jinak.

„Jednu dobu se pořád psalo, že každý bankéř je chamtivý. Mně se ale na tomhle scénáři právě líbilo, že se snaží postavy zlidštit,“ řekl Spacey. To Irons byl mnohem ostřejší: „Podle mě je většina lidí z bankovního sektoru amorální. V bankovnictví a byznysu obecně morálka neexistuje. A je to logické – každý obchodník dělá jen to, co je dobré pro jeho firmu. Problém je, že svět bez morálky nemůže fungovat,“ řekl herec.

Třetí hvězda filmu, Paul Bettany, byl dotazován spíš na své herectví než na morálku bankéřů, a sklidil pochvalný smích, když řekl, že s herectvím je to podobné jako se sexem: „Je dobré to dělat, ale mluví se o tom špatně, působí to divně.“

Herec Ralph Fiennes si jako svůj režijní debut dopřál experimentování se Shakespearem, převedl jeho hru Coriolanus do současnosti, ale ponechal hercům původní text.

Moc velký úspěch nesklidil, ale trval na svém: „Hrál jsem to v divadle před deseti lety a už tehdy jsem cítil, že to je drama jako stvořené pro film. A v souvislosti s teroristickým útokem 11. září v USA, s konflikty v Čečensku, Afghánistánu, Iráku i jinde jsem čím dál víc cítil spřízněnost Coriolana se současností,“ řekl a ke své režijní budoucnosti dodal: „Cítím, že bych v tom chtěl pokračovat. Měl jsem skvělé producenty, nádherný vztah s ostatními herci, byla to krásná zkušenost a chtěl bych ji zopakovat.“

Opravdovou kuráž bratrského režisérského dua Ethana a Joela Coenových, která festival zahajovala, už můžeme vidět v kině. Do Berlína přijel v delegaci také Jeff Bridges, a tak trochu čelil srovnávání s legendárním Johnem Waynem, který hrál stejnou roli ve stejnojmenném filmu z roku 1969. Zdůraznil však, že nejde o remake, ale o novou adaptaci literární předlohy. „Když mi nabídli točit ten film, také jsem se podivil, proč by se měl točit remake, ale pak jsem si přečetl knihu a scénář a pochopil jsem, že to bude vypadat jinak – prostě jako od Coenů,“ řekl Bridges a když pak jeho čtrnáctiletá kolegyně z filmu Hailee Steinfelová poznamenala, že při natáčení vybírala od herců dolar za každé sprosté slovo, poznamenal: „Já měl u ní otevřený účet.“

Colin Firth a Helena Bonham Carterová uvedli na speciálním slavnostním představení Královu řeč, která nedávno ovládla britské ceny BAFTA a do nadcházejícího oscarového finále vstupuje s nejvyšším počtem dvanácti nominací. Firth připomněl publiku ve zcela narvaném Friedrichstadtpalastu, že byl na Berlinale už v roce 1999 se Zamilovaným Shakespearem a že je rád, že teď právě sem přivezli i Královu řeč.

„Už jenom proto stálo za to ji natočit,“ složil poklonu festivalu. Práci na filmu shrnul: „Když si scénář, režisér a herci padnou do noty, stane se z práce osobní záležitost. Jsou závislí jeden na druhém, ale zároveň už nikdo nemusí nikomu nic vysvětlovat. A přesně to se přihodilo.“

Helena Bonham Carterová je v tomto filmu královnou, ale na Berlinale se představila ještě ve filmu Toast, kde je pro změnu uklízečkou a kuchařkou. To je sice mnohem „menší“ film, ale prezentovala ho s nemenší chutí: „Když už mi něco jednou stálo za to, abych do toho investovala čas a energii, tak o tom taky musím dát vědět světu!“ řekla herečka.

Diane Krugerová hraje ve filmu Neznámý, který uvidíme v českých kinech v dubnu, a je v něm partnerkou Liama Neesona. Snímek se hodil do programu mimo jiné tím, že Krugerová je Němka a děj se odehrává v Berlíně.

Tam se totiž jeho hlavní hrdina (Neeson) po autohavárii probere z kómatu a zjistí, že ho jeho vlastní žena vůbec nepoznává a jeho identitu si přivlastnil úplně cizí muž. S pomocí nečekaného spojence (Krugerová) se po hlavě vrhá do smrtelné záhady, která ho přinutí pochybovat nejen o jeho příčetnosti a identitě, ale i o tom, jak daleko je schopen zajít, aby odkryl pravdu.