Článek
Návštěvníci se mohou seznámit se stovkou českých a stovkou slovenských knih, které uspěly v národních soutěžích o nejkrásnější knihu roku během posledních deseti let. Přitom obě Nejkrásnější české knihy roku i Najkrajšie knihy Slovenska vznikly z původní společné soutěže Nejkrásnější knihy Československa.
„Výstava je vytvořená tak, aby se každý návštěvník mohl knih dotknout, zalistovat v nich, prostě si je osahat. To je prioritou našeho společného projektu,“ popisuje Vladimír Uhlík, vedoucí prezentace sbírky Památníku národního písemnictví. Ten je český partnerem výstavy a pořadatelem soutěže o nejkrásnější knihu.
Společná minulost i přítomnost
Slovenskou stranu zastupuje instituce BIBIANA – Mezinárodní dům umění v Bratislavě, který stojí za tamní knižní soutěží. Na výstavě si tak můžete prohlédnout například české knížky Pan Tau a tisíc zázraků od Oty Hofmana, Záhadky od Petra Nikla nebo se seznámit s Lichožrouty od Pavla Šruta. Slovenské krásné knihy zastupují třeba Lastovičie rozprávky od Stanislava Štepka, O basetovi, ktorý neznášal mľaskanie Mira Čárského a Byť dráčikom je úžasné! Petera Gibeye.
České i slovenské dětské knihy jsou si podle Uhlíka podobné, liší se jen v regionálním kontextu. „Hrdinové či hrdinky jsou logicky spojeni s daným prostředím, ale jinak se vlastně neliší. Podstatou většiny jejich příběhů je vítězství dobra nad zlem,“ dodává. Přesto by se podle něj měli děti i dospělí zajímat nejen o českou, ale i slovenskou literaturu.
Záměrně nejsou české a slovenské knihy v oddělených regálech, ale promíchané, aby jimi mohli návštěvníci listovat a snadno přecházet mezi oběma jazyky.
„Máme společnou minulost, evropskou přítomnost a naše jazyky jsou blízké. To jsou jasné důvody, abychom se zajímali o literaturu sousedů,“ je přesvědčený Uhlík.
Na Slovensku se přitom dají běžně koupit české knihy. Obráceně to ale nefunguje. Se slovenskými knihami ve slovenštině se v českých knihkupectvích nesetkáte. Proto někteří slovenští autoři dokonce své knihy vydávají v češtině, aby se jejich díla dostala k většímu počtu čtenářů.
Rozdělením Československa se vazby mezi institucemi pečujícími o národní literaturu nezpřetrhaly, ale naopak mezi nimi funguje úzká spolupráce.
Obě instituce vysílají své zástupce do porot národních soutěží o nejkrásnější knihy. Ty se každoročně vybírají mezi publikacemi, které se objevily na trhu, v několika kategoriích. Své nejkrásnější knihy má vědecká, odborná a krásná literatura, učebnice a pomůcky pro školy i publikace o výtvarném umění a samozřejmě knihy pro děti a mládež.
Právě probíhající výstava Nejkrásnější české a slovenské dětské knihy má ukázat, že ani rozdělení státu není důvodem k tomu, aby se lidé nezajímali o literaturu svých sousedů.
Slovenský institut sídlí v Praze na Starém Městě v Jilské ulici č. 16. Vstup je zdarma. Výstava je přístupná jen ve všední den od 13 do17 hodin.