Článek
Coenové ale přečetli knihu nově a svým osobitým stylem ji také natočili. Zachovali charakter klasického westernu, kořeněného navíc nadhledem a humorem, který mu v dnešní době, kdy má tento žánr přece jen nejlepší léta za sebou, velmi sluší.
Čtrnáctileté Mattii Rossové zavraždil zbabělý gauner Tom Chaney pro dva kousky zlata tátu a pak zmizel mezi indiány. A zatímco matka je zoufalá, Mattie je především příšerně naštvaná. Rozhodne se vraha najít, sebrat a nechat ho podle práva pověsit.
Dobře ví, že sama na to nestačí, a tak se vydá do městečka a začne se shánět po chlapovi, který by se s ní vydal na cestu, na jejímž konci bude vrahova mrtvola. Dostane několik doporučení a vybere si opravdového pašáka: Roaster Cogburn má sice jen jedno oko, ale zato chlastem je prolitý důkladně a zrovna se celý odrbaný válí v posteli ještě o hodně starší a zchátralejší, než je on sám.
Hledání vraha po cestě desperátů
Mattie se s ním nemaže a o tom, co je podle ní zač, s ním promluví řečí drsnou a víc než srozumitelnou. Ale jak známo, jsou nabídky, které se neodmítají, zvlášť když se zásoby peněz tenčí. A právě takovou nabídku má Mattie v kapse. Cogburn nakonec souhlasí – ale protože dva bývají na hru málo, objeví se na scéně ještě další muž, který se od Cogburna liší naprosto vším až na to, že má na Chaneyho rovněž spadeno: texaský ranger LaBoeuf po něm pase, aby ho dotáhl do domů, kde je na něj vypsaná tučná odměna.
A tak tedy mohou ti tři po několika vzájemných drobných potyčkách vyrazit na cestu, po níž už jely tisíce desperátů, psanců i pronásledovatelů, na cestu, která z velkého balíku pohádek oddělila western jako žánr, kde se vždycky dobro bije se zlem a nakonec ho porazí.
Často se značnými ztrátami na životech, ale nikdy ne na cti. Neboť opravdová kuráž je to, co dělá z muže chlapa, i když z něj na sto honů táhne whisky a jeho slovník do nedělní školy určitě nepatří. Coenové velmi přesně vystihli atmosféru takové cesty v pointování jednotlivých scén, ve výborně propracovaných detailech, ve snímání krajiny i střetu postav.
Hailee Steinfeldová nominována na Oscara za roli Mattie
Opravdová kuráž důsledně ctí westernový žánr a zároveň zachází velice chytře s nadsázkou. Černý humor při úvodní popravě vystřídá vtipné vykreslení Mattie, která jedná s dospělými s naprostou vážností a jistotou a smích vyvolá jen v sále: ve filmu si zjedná respekt všech, jimž se postaví a přímo do očí jim říká drsnou pravdu, podepřenou komicky dokonalým právním vědomím.
Hailee Steinfeldová ji vystihla dokonale a stala se velkým objevem a vážnou aspirantkou na Oscara za vedlejší roli, byť je nominovaná s mnohem zkušenějšími herečkami, jako je například Helena Bonham Carterová.
K nejsilnějším stránkám filmu celkově patří herecké výkony. Jeff Bridges (nominovaný za výkon v hlavní roli), kterému člověk věří na sto procent opilectví i charakter, nakládá s postavou přesně v duchu ladění celého filmu – jasně že je to načepýřený kohout, ale občas mrkne na diváky i lišák, který tu starou pohádku už dávno dobře zná.
Přesvědčiví jsou k nepoznání, přitom vlastně velmi jednoduše maskovaný Matt Damon jako elegantně nablýskaný ranger LaBoeuf a Josh Brolin v roli zbabělce Chaneyho.
Jedinou drobnou vadou na kráse je zbytečně přilepený konec „po letech“, který náhle posune celý dojem z filmu o kousek jinam. Není to ale vada, která by ho mohla podstatněji zkazit.