Článek
Sedmatřicetiletý Buju Banton (v překladu "tlouštík" Banton) se ve skutečnosti jmenuje Mark Anthony Myrie a narodil se ve velmi chudé oblasti ostrova reggae. Už jako dvanáctiletý se pokoušel veřejně vystupovat a v patnácti natočil svůj první nečekaný hit Boom Bye Bye, který bohužel předznamenal zpěvákovo problematické chování v budoucnu. Písnička totiž šířila nenávist proti homosexuálům a s tou se Buju netají ani dnes. Navíc je považován za chodící sklad kokainu a byl párkrát odsouzen. Úlohou hudební kritiky nicméně není soudit morálku umělců, ale pouze dílo.
Buju se stále více prosazoval v devadesátých letech, kdy vydal desky Stamina Daddy, Mr. Mention, Voice of Jamaica, Til Shiloh a Inna Heights. Podařil se mu husarský kousek, když v roce 1992 překonal rekord Boba Marleyho ohledně počtu hitů na čele hitparády během jednoho roku.
Skandály a Grammy
Stal se velkou mezinárodní hvězdou a spolupracoval třeba s legendárním Tootsem Hibbertem nebo s Morgan Heritage, Stephenem Marleym a Rancid. Také ale dostal "padáka" z prestižního festivalu WOMAD kvůli narážkám na homosexuály.
Na přelomu starého a začátku nového tisíciletí dostává první Grammy (alba Inna Heights, Too Bad a Friends for Life). Po roce 2000 se přiklání k rozumnějším politickým textům (Friends for Life) a podle mnohých komentářů ubírá ze svého vzteklého přístupu.
Before the Dawn je velmi melodické, pohodové album, spíše "roots" než dancehallové či dokonce popové (Buju Banton natočil i pár tanečních věcí). Perfektní zpěv a ladné staromódní aranže přinášejí pohodové nálady, jež dokreslují backgroundové zpěvačky. Písničky, vyšperkované krátkými sólíčky jemných marleyovských kytar a dechů, jsou jasně nastaveny na "positive vibrations".