Nešlo o parodii, ani o vtip, alespoň ne záměrně. Problém je zejména v tom, že seriál je a příštích téměř 200 večerů má být na programu v hlavním vysílacím čase. Proto na sebe upoutal pozornost. Kdyby se hrál v době pro podobné telenovely obvyklé, tedy v devět ráno, kam také Tisíc a jedna noc patří, obešel by se bez jakéhokoli komentáře.

Vysílat ale srdcebolnost a kýčovité dialogy v osm hodin večer je přinejmenším velmi odvážné. Hlavní postava, architektka Šeherezáda, která musí pochopitelně vypadat jako modelka, neustále pláče a neví si rady.

Její syn onemocní leukémií, a zcela v duchu banálních schémat podobných děl jí rodina, která milou krasavici samozřejmě zapudila, nechce půjčit na transplantaci ani groš. Tím se rozvíjí příběh, který má přinést soucit a slzy diváků a zakousnout Novu do většího dílu koláče sledovanosti.

Již při sledování scény a kamerových záběrů je ale i neškolenému divákovi okamžitě jasné, že se nejedná o nic víc než „hlavový“ seriál v duchu nekonečného díla Tak jde čas. Proto český divák odkojený svěrákovskými hravými dialogy při sledování tohoto díla v hlavním vysílacím čase buď žasne, nebo nechápe.

Například na Slovensku si telenovela získala výraznou oblibu a trhá rekordy ve sledovanosti. To byl také důvod pro rychlé nasazení seriálu u nás. Otázkou však je, zda i v Česku bude dostatečně široká cílová skupina, která je pro podobné telenovely obvyklá a Šeherezáda bude schopna porážet konkurenci. První výsledek tomu zatím nenasvědčuje. Vždyť v nejlepším čase Šeherezáda získala jen o málo více diváků než mívá Ulice v podvečer každý všední den.

Neoddiskutovatelným faktem navždy zůstane, že podobnou "revoluci" české televizní vysílání již dlouho nezažilo. [celá zpráva]