Mužem, jenž měl být předlohou pro záhadnou portrétovanou, byl prý Leonardův učeň Gian Giacomo Caprotti zvaný Salai (Ďáblík). „Salai byl moc hezký a pravděpodobné byl Leonardovým milencem. Kradl a nadělal malíři spoustu problémů, ale umělec mu vždy odpustil,“ řekl Vinceti listu The Daily Telegraph.

Expert připomíná, že i několik dalších da Vinciho maleb je inspirováno Caprottim. Řadí k nim sv. Jana Křtitele či méně známý obraz Vtělený anděl. „Jsou tam pozoruhodné podobnosti,“ soudí Vinceti. Shody lze podle něj pozorovat zejména na ztvárnění nosu a úst.

Ďáblík-Salai, jenž žil s umělcem od svých deseti let, byl prý modelem i pro několik Leonardových erotických kreseb. Vinceti soudí, že malíř začal podle něj malovat Monu Lisu už po roce 1490. Odmítl tak tradiční datování, podle něhož se obraz zrodil v roce 1503 a pak byl léta upravován.

Caprotti (1480–1524), jenž bývá popisován jako útlý, zženštile působící mladík s dlouhými kaštanovými kadeřemi, žil s Leonardem údajně celé čtvrtstoletí. To by znamenalo, že se s ním rozešel až poměrně krátce před da Vinciho smrtí v roce 1519.
Vinceti také vrací do hry své tvrzení, že v temných částech očí Mony Lisy jsou skryta písmena a číslice, včetně písmen L a S, což Ital vykládá jako iniciály jména Leonardo a přezdívky Salai.

Historici umění ale o verzi pochybují

Historici umění ale zůstávají vůči Vincetiho tvrzením skeptičtí. Pietro Marani, který napsal několik knih o Leonardovi a je považován za autoritu na život slavného umělce, označuje Vincetiho spekulace za nepodložené. „Všechny Leonardovy postavy vypadají jako někdo jiný, protože ztvárňují abstraktní ideál krásy. Dílo začalo jako portrét Lisy Gherardini, ale během let (domalovávání) se pomalu měnilo v něco jiného, v idealizovaný portrét,“ prohlásil Marani.

Na adresu Vincetiho se odborná obec dívá přes prsty, protože není vědec ani historik, třebaže vede výbor se vznosným jménem. Obraz Mony Lisy, na němž toho už tolik podle svých veřejných prezentací objevil, nikdy nezkoumal z blízkého kontaktu s originálem – opírá se jen o studium digitálních fotografií s vysokým rozlišením.
Po Vincetiho vystoupení se ozval i světoznámý Louvre, kde je Mona Lisa uchovávána. Tamní znalci označili hypotézu o písmenech a číslech v očích za chybnou.

„Stárnutí malby na dřevu způsobilo, že na obraze vznikla řada prasklin. V jejich důsledku se na něm objevuje množství tvarů, jež byly často předmětem přemrštěné interpretace,“ zní jejich odmítavý posudek.

Ten Vinceti ovšem ihned zesměšnil. „Jsou opravdu slepí. Musí to vzít vážně a připustit, že neviděli, co měli před očima,“ prohlásil.