V úvodní části jsou k vidění pohlednice, které si manželé Lily a Paul Klee posílali s Franzem Markem. Ten byl jejich častým hostem v Mnichově, kam jezdil hrát s Lily na piáno.

Fascinující je na výstavě přiblížení, jak oba umělci zráli pod vlivem expresionismu, setkání s Robertem Delaunayem, zatímco osvobozovali své barvy i pojetí prostoru od realismu. Sugestivně se tak přibližují dobové představy modernistů o novém radikálním světě, který postupně zachvacovalo šílenství.

Marc považoval válku za nutné zlo

Podobně jako Kokoschka či italští futuristé, i Marc vítal příchod první světové války jako nutné zlo, které může vyřešit národnostní problém a vybudovat novou Evropu. „Abychom dosáhli očistění, bude válka a poteče krev. Není jiné cesty,“ napsal.

Marc byl spoluautorem almanachu Modrý jezdec i malířem expresionistických obrazů, variujících nejčastěji zvířata, která se nacházela v barevných, panteistických krajinách. Z jeho postupně rozpadajících se krajin, plných divoké zvěře lze cítit předzvěst nastávající tragédie, stejně jako z Kleeovy Skalnaté krajiny s palmami a borovicemi.

Naproti tomu Klee se stavěl proti válce. Rozhodující vliv na něho měla cesta do Tuniska. Kdesi si opsal arabský citát, podle něhož je pravda jako zrcadlo, spadlé na zem, které se rozpadlo na tisíc kousků.

Takový pocit můžete mít z jeho obrazů. Naproti tomu jeho přítel Franz Marc našel svoji předčasnou smrt u Verdunu roku 1916.