Zároveň se výstavy dotýkají také tématu uměleckého zrání a významu dětství a dospívání pro pozdější tvorbu.

"Byl bych rád, aby tento koncept byl nakonec vnímán jako velká přehlídka, která ale neproběhla v jeden okamžik na jednom velkém místě, ale v deseti postupných krocích na jednom menším místě," vyjádřil přání nový kurátor galerie Jiří Ptáček.

Oproti minulým zvyklostem Galerie mladých kurátor nestanovil pro vystavující striktní věkový limit. "I starší umělci nad 35 let vytvářejí umění, které se týká problematiky mládí, třeba když se ohlížejí zpět," uvedl Ptáček.

Schází revolta, nastoupila úcta ke stáří

Výstavní plán tvoří tři skupinové výstavy, dvě expozice dvojic a pět výstav zaměřených na jednoho umělce. Mezi vybranými tvůrci jsou třeba Eva Koťátková, Matěj Smetana, Martin Zet a Daniela Baráčková. Celý projekt nakonec shrne knižní publikace s dokumentací výstav. Společným znakem mnoha současných mladých umělců je podle Ptáčka to, že na rozdíl od předchozích generací necítí nutnost a povinnost revoltovat a vymezovat se proti starším.

"Většina mladých umělců dnes vzhlíží k těm starším, ať už jsou to jejich pedagogové nebo představitelé neoficiální scény před pádem komunismu," domnívá se Ptáček.

Koncepce galerie

Vzhledem k tomu, že v současné době je stále komplikovanější, aby se nejmladší generace výtvarníků zapojila do kulturního života, poskytuje Galerie mladých prostor na rozhraní klasického a experimentálního výstavního provozu. Programová koncepce výstav, které jsou v Galerii mladých organizovány dnes, navazuje na práci, jež se svým směřováním vždy snažila prezentovat aktuální výtvarné aktivity mladých tvůrců.

Možnost experimentu a hledání generační platformy, kterou galerie umožňuje, je značným přínosem pro konfrontaci a názorové tříbení výtvarníků začínajících svou profesní dráhu. Ročně galerie pořádá deset až 12 výstav, v jejichž rámci hradí náklady na provoz galerie a propagaci.

Vstup do Galerie mladých je volný.