Hlavní obsah

Honorář je takový, jak movitý je pořadatel, tvrdí baskytarista a skladatel Ryba

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jazzový baskytarista a skladatel Pavel Jakub Ryba loni rozšířil svoji stávající kapelu a zahrál prezidentovi, letos chystá koncerty v cizině. "Prosadit se v žánru není snadné doma ani venku. Jazz je v celém světě v podstatě okrajovým žánrem. Na naši hudbu ale reagují posluchači výborně," řekl Právu.

Článek

Jaký byl váš loňský rok?

Zatímco předloni jsem vystupoval v USA, Argentině a Chile, loni jsem se orientoval pouze na domácí scénu. Také jsem si splnil svůj sen a rozšířil stávající kapelu o další skvělé hudebníky. S tímto „big bandem“ jsem hrál pro pana prezidenta Václava Klause u příležitosti koncertu Jazz na Hradě. Z této akce vyšlo cédéčko The Castle.

Je těžké takový big band uživit?

Čím víc muzikantů, tím větší problém. Jazzoví hudebníci nemají pevný příjem a honorář berou podle toho, jak movitý je pořadatel. Dobrý honorář dostanou buď na velkých festivalech, anebo na zajímavých koncertech v zahraničí. S big bandem jsme měli v uplynulém roce asi deset koncertů.

V cizině hrajete často, že?

To je pravda. Jezdím tam především v triu, jsou to v podstatě spíš takové výlety s koncertem. V poslední době jsem se ale začal nabízet i jako sólista. Mám v některých zemích kamarády muzikanty, kteří by mě doprovodili. Pošlu jim nahrávky a noty, přijedu tři dny před koncertem a nazkoušíme to. Momentálně takhle domlouvám vystoupení v Rusku a na Kanárských ostrovech. Rád bych letos koncertoval i v Číně, Hongkongu, Jižní Koreji a Tchaj-wanu. Momentálně na tom usilovně pracuji a domlouvám i Japonsko.

Jste v zahraničí hudební atrakce z malé země, anebo respektovaný muzikant?

Jak kde. Prosadit se v žánru není snadné doma ani venku. Jazz je v celém světě v podstatě okrajovým žánrem. Na naši hudbu ale reagují posluchači výborně. Myslím, že je to kvůli energii a jiné melodice, slovanské.

Nedávno jste koncertoval v cirkusu v Drážďanech...

Předloni jsem byl v porotě soutěže artistů Cirkus Cirkus v Praze. Potkal jsem tam majitele jednoho z největších německých cirkusů Busch-Roland. Zeptal se mě, jak se mi líbí kapela, která právě hrála a o kterou se jako manažer stará. Když jsem mu ji pochválil, vzal si ode mě nahrávku a hned druhý den mi volal, že se mu strašně líbí a že mi udělá koncert v cirkuse. Bral jsem to s rezervou, ale on na tom začal vážně pracovat. Sestavil jsem program, rozšířil kapelu o další dva členy na deset muzikantů a 17. prosince se ve velkém šapitó vánočního cirkusu v Drážďanech celý koncert uskutečnil. Byl z něho pořízen záznam a nejpozději v květnu vyjde CD a DVD.

Ještě bych se vrátil k našemu rozhovoru, který jsme dělali před Vánocemi. Zpovídal jsem vás jako jednoho z potomků Jakuba Jana Ryby, autora České mše vánoční. Po otištění článku se ozval předseda Společnosti J. J. Ryby z Rožmitálu pod Třemšínem s konstatováním, že Ryba žádné mužské potomky neměl. Kde se stala chyba?

Vycházím z pátrání své tety, která se dobrala toho, že jsme s Rybou ve vzdáleném příbuzenském vztahu. Vznikl pravděpodobně jakýsi informační rozpor. V současné době jsem v kontaktu s panem Hoyerem, předsedou Společnosti J. J. Ryby, a budeme se společně celé záležitosti dále věnovat.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám