Diskuse kolem existence dvou operních domů v Praze se vede už delší čas a nabaluje na sebe různé fámy a dohady. Jaký je váš názor, respektive názor MK na tuto otázku?

Vznik dvou oper v Praze má své historické kořeny pramenící v potřebě Čechů i Němců mít svůj vlastní operní dům. Důsledkem je dnešní existence dvou pražských oper financovaných státem, Státní opery Praha a Národního divadla. Jenže stát nemá potenciál investovat do opery takový objem finančních prostředků jako Vídeň, Berlín, Londýn či New York. Nemluvě o tom, že i tamní operní domy mají finanční problémy. Podle mého názoru je v Praze prostor pro jeden kvalitní soubor, který by měl ukazovat směr cesty.

Znamená to, že uvažujete o reorganizaci opery v Praze tímto směrem?

Je to jedna z mých priorit, s níž jsem na ministerstvo kultury přišel. Situace opery v Praze už visí dlouho ve vzduchu a je konečně potřeba přistoupit k jejímu řešení. Nechci ale připustit v tomto ohledu žádné chyby, je potřeba postupovat co nejzodpovědněji.

Jakou cestou bude reorganizace postupovat a kdo se na ní bude podílet?

Chci vytvořit na MK tým pěti šesti lidí, kteří se budou zabývat koncepcí, odvíjející se od náplně budov, jež tyto příspěvkové organizace obhospodařují. Bude v něm právník, ekonom, člověk s manažersko-uměleckým pohledem a bude doplňován odborníky k jednotlivým uměleckým oblastem, opeře, baletu, činohře nebo orchestru. Výsledek by měl být znám v roce 2013.

Mezitím by se ale měla uskutečnit rekonstrukce budovy Státní opery Praha. Je už jasnější, jak bude probíhat?

Nejprve musí nastat kroky, které se nedají přeskočit – počínaje odborným posouzením technického stavu budovy, které by mělo proběhnout v nejbližších dnech a které určí, v jakém rozsahu jsme schopni budovu rekonstruovat. Musíme mít jasno, do jakého stavu chceme budovu Státní opery dovést a co od ní očekáváme v rámci konkurence s jinými divadly. Toto bychom měli stihnout do jara, zahájení rekonstrukce předpokládám na začátku příštího kalendářního roku. Rok příprav je velmi reálný. Současně budu usilovat o to, aby byly vytvořeny podmínky a právní prostředí pro formování nových souborů.

To znamená už podle představy o reorganizované pražské opeře?

Samozřejmě. Tyto kroky musí probíhat v součinnosti, nelze se teprve po rekonstrukci zamýšlet, co se Státní operou dál. V žádném případě to ale nemá být likvidační krok souborů Státní opery. Spíše naopak, má to být o vytvoření podmínek pro kvalitativní vzestupnou tendenci opery i baletu a podmínek jejich existence. To je jediná priorita ministerstva kultury.

Bude vypsáno výběrové řízení na ředitele SOP, respektive reorganizované instituce?

Výběrové řízení velmi pravděpodobně vypsáno bude, ale napřed musíme být schopni přesně formulovat jeho zadání, tedy co od ředitele této instituce očekáváme. A to souvisí s jasnou představou o podobě opery v Praze.

Jak bude do té doby fungovat soubor SOP? Pokud nebude mít perspektivu práce na nových úkolech, jeho kvalita poklesne.

Zatím nelze říci, jak bude vypadat konkrétně příští sezóna, zda proběhne celá, nebo jen její část. Ale je nutné ji plánovat. Co se týče souborů, může dojít i k rekonkurzům nebo k jiné právní formě v rámci organizační změny společnosti. To není o šikaně jednoho nebo druhého domu či souboru, ale o tom, že budou mít legitimní možnost se o svoji uměleckou budoucnost v tom zdravém slova smyslu poprat. To je v dnešním světě přirozená záležitost.

Jde jen o nastavení principů práce, které povedou k většímu progresu a které budou převádět daleko větší míru zodpovědnosti na zaměstnance, čímž nemyslím jen umělce. A především jde o to, aby bylo se svěřenými prostředky nakládáno co nejefektivněji, což se v příspěvkových organizacích v minulosti nedělo a ani dnes zcela důsledně neděje. A pokud tyto základní atributy úspěšného fungování začnou být naplňovány, tak nevidím důvod, proč by nemělo být na kulturu více finančních prostředků než dosud. Jde jen o to, aby byly využívány co nejlépe.