Role Vinnetoua se stala vaším osudem. Určitě vám pro život a kariéru hodně přinesla, ale je i něco, co vám vzala?

Přinesla mi úspěch a lásku publika, která je stálá - trvá už 40 let. Každý herec po takovém úspěchu touží, já jsem ho dosáhl a jsem moc rád, že jsem všechny ty filmy natočil.

To negativní - dá-li se o tom vůbec mluvit - je, že jsem během celého dlouhého vinnetouovského období měl minimum příležitostí hrát jiné role, protože producent rozšířil fámu, že jsem vázán smlouvou.

Teď se mu pokouším pomstít. Což chápejte i jako určitý druh výzvy: pokud existují čeští režiséři, kteří by se mnou chtěli točit, jsem jim k dispozici, protože v Čechách je dlouhá tradice vynikajících režisérů. A chtěl bych této příležitosti využít i k tomu, abych pozdravoval Janu Brejchovou, s níž jsem v šedesátých letech točil ve Vídni a doufal, že se s ní teď v Praze setkám.

Hrál jste Vinnetoua nejen ve filmech, ale i živě. Nebylo toho někdy už příliš, jaké máte na tato živá vystoupení vzpomínky?

V přírodním divadle jsem ho hrál od roku 1976, tedy osm let po natočení posledního filmu. A byl jsem nesmírně překvapen, jaký měla tato představení ohlas. Teprve tehdy jsem si uvědomil, s jakým respektem je ta postava přijímána, jaký dopad měla na publikum. Například na festivalu v Bad Sedebergu jsme měli 50 představení a vidělo je 365 000 diváků. A jestli mi to někdy nevadilo? Co chcete, herec je ve službách publika, bez něj by nebyl šťastný.

Ty filmy byly německé, popularita především evropská. Přesto - nezareagoval tehdy Hollywood, nedostal jste na základě Vinnetoua nabídku třeba na western?

Ne, na Vinnetoua Hollywood nezareagoval. Ale ještě předtím, v devětapadesátém roce, jsem dostal z Hollywoodu návrh na sedmiletou exkluzivní hereckou smlouvu. Tehdy jsem ale hodně pracoval v Itálii, měl jsem nasmlouváno množství filmů, které jsem natočit rozhodně chtěl. Takže jsem Americe řekl "ne" - stejně jako jí ho říkám dnes.

Přátelíte se dodnes s některými herci z vinnetouvské éry?

Hodně blízcí jsme si byli s Lexem Barkerem - Old Shatterhandem, s nímž jsme například kromě této série hráli v jednom westernu oba kovboje. Ale Lex bohužel již dávno zemřel. Mým velkým přítelem je švýcarský herec Mario Adorf, který hrál Santera, dodnes se přátelím s představitelem Sama Hawkinse Ralfem Wolterem, s Marií Versiniovou, která hrála Nšo-či, s Mariem Girottim, z něhož se stal později Terence Hill. Tehdy hrál Roberta Merrila, který si vzal místo mě Ribannu.

Vzpomenete si ještě, kolik bylo těch koní, kteří představovali vašeho slavného Il-čiho?

Přesně už si to nepamatuji, myslím že tři nebo čtyři, ale měl jsem je rád všechny. Dodnes na koni jezdím, mám i vlastní - bílého Rambose a černého Kerida.

Jízda na koni je určitě jedním z receptů na to, jak i ve vašem věku vypadat skvěle, být ve formě, mít před sebou další plány. Máte i jiné recepty?

Nekouřit, cvičit, protože tělo nesmí nikdy moc odpočívat, a pít červené víno. S mírou.

Mezi vaše aktivity patří práce velvyslance UNICEF. Do Prahy jste nyní přijel na benefiční koncert, jehož výtěžek jde na pomoc Centru dobré vůle. Organizoval a provázel jste konvoj humanitární pomoci v Bosně. Souvisejí tyto vaše činnosti s tím, že jste jako mladý sám prožil hrůzy války?

Kterou válku máte na mysli? Jako patnáctiletý chlapec za 2. světové války jsem byl v odboji, dělal jsem noční spojku. Potom jsem studoval námořní vojenskou školu a odjel do války v Indočíně, kde jsem byl dva roky.
Zkušenost s vlastní odvahou, kterou jsem tam získal, mi po letech velmi pomohla, když jsem organizoval humanitární konvoj do Bosny. Byli jsme velmi blízko bojům a jediný rozdíl proti zkušenostem z mládí byl v tom, že tentokrát jsem neměl zbraň. A bez zbraně uprostřed nebezpečí se člověk cítí jako nahý. Ale vím, že dokud bude třeba, chci dětem a nešťastným lidem pomáhat. Popularita mi umožňuje přispívat takové pomoci svou osobností.

Scházíte se dodnes s fanoušky Vinnetoua?

V Německu se s fankluby scházím dokonce velmi často. Jsou v nich zastoupeny doslova všechny generace. Dokonce jedna těhotná mladá žena si přišla pro autogram pro své budoucí dítě.