Nezvyklou proto, že příběh opery z pera Američana Davida Belaska vychází z typické americké „westernové“ a londonovské tradice, ale jeho zpracování na operní scéně se ujali Italové. Kromě skladatele i oba libretisté, Dicka zpíval tehdy Enrico Caruso.

V italsko-americké spolupráci vznikla i současná inscenace ke stému výročí premiéry. Režisérem je Giancarlo del Monaco, dirigentem Nicola Luisotti, Dicka zpívá Marcello Giordani, vše v italštině.

Inspirace Leoneho westerny

Italsko-americká spolupráce se projevila i v tom, že zcela realistická inscenace s koňmi, pistolemi, indiány, bitkami v saloonech atd. neskrývá ani inspiraci ve vlně filmových westernů 60. a 70. let z dílny Sergia Leoneho – zejména výtvarné a kostýmní pojetí opery Michaelem Scottem.

Režisér dokonce přemisťuje závěrečné dějství do typického westernového městečka místo do přírody, filmová iluze je dokonalá.

V hlavní roli Minnie excelovala americká sopranistka Deborah Voigtová s průrazným hlasem a herecky perfektní. Giordano je možná na Dicka příliš „hodný“ a představitel šerifa Jacka, další Ital Lucio Gallo, zase příliš jednostranně „zlý“– u něj je ale inspirace Leonovými filmy nejsilnější. Výborná hudební stránka spolu s do detailů rozehranými akcemi z této téměř filmově realistické inscenace činí velkou poctu opeře i westernu jako americkému fenoménu.