Hlavní obsah

Pohádkový Hajaja uspává děti už půl století

Praha

V neděli 2. ledna tomu bude 50 let, co na vlnách Československého rozhlasu "procitl" neviditelný Hajaja v prvním pohádkovém příběhu na dobrou noc. Od té doby uvedla známá flétnová znělka v podání Václava Žilky na tisíce rozhlasových uspávanek, které inspirovaly i vznik televizního večerníčku. I když v dnešní "televizní" době už pořad není tak populární jako v době svých začátků, skřítek Hajaja má malých i velkých příznivců stále dost.

Foto: ČTK

Vlastimil Brodský na archivním snímku z 26. února 1963, tedy v čase, kdy obdržel Cenu hlavního města Prahy za vytvoření rozhlasového Hajaji. V neděli 2. ledna tomu bude 50 let, co Hajaja promluvil k dětem v prvním pohádkovém příběhu na dobrou noc.

Článek

"Dobrý večer, děti! Dovolíte, jsem Hajaja ..", zazněl poprvé 2. ledna 1961 éterem nezaměnitelný hlas herce Vlastimila Brodského, který byl jeho prvním interpretem. Pro Brodského bylo prý setkání s Hajajou až osudné, mnozí si ho s ním ztotožňovali natolik, že mu to v dobách největší slávy pořadu do určité míry bránilo objevit se v jakékoli jiné roli.

Na úspěchu nového pořadu, jehož popularita byla zejména v 60. letech obrovská, měl velkou zásluhu spisovatel Václav Čtvrtek. Právě z jeho pera vzešla nejen pohádka pro první vysílání (Jak Hajaja procitnul), ale i mnohé další pohádkové texty, mezi nimi například seriály o pirátovi Kolískovi, vodníku Čepečkovi, o Hrompaci a Tancibůrkovi; i slavná dvojice Křemílek a Vochomůrka měla svůj původ v pohádkách na dobrou noc.

K Brodskému se postupně přidávali další známí herci a herečky, Hajaju četli třeba Karel Höger, František Filipovský, Jan Tříska nebo Jana Brejchová. Během uplynulých desetiletí tak byly v hajajovském cyklu odvysílány tisíce příběhů mnoha autorů v podání stovek herců. Ke starým a osvědčeným hrdinům se postupně přidávali noví, "neoposlouchaní", ale tvůrci pořadu se prý vždy snažili dát dětem šanci využít fantazii a podle vyprávění si vytvořit vlastní hrdiny zasazené do vysněných kulis.

Za vznikem pořadu stála tehdejší rozhlasová redaktorka Vlasta Váňová (manželka Václava Čtvrtka), název pak rozhlasové pohádce dala spisovatelka a výtvarnice Olga Hejná, která při sestavování každodenních pohádek s rozhlasem spolupracovala. "Tenkrát byly děti ještě malé a já si vybavila, že jim říkám - půjdete hajat. Název se líbil, a tak u něj už zůstalo", vzpomínala na původ Hajaji Hejná. Dnes už Hajajovi naslouchá třetí generace dětí. K rozhlasovým přijímačům denně usedá bezmála 30 000 posluchačů.

Nezapomenutelná znělka

Nezaměnitelná hajajovská znělka v podobě flétny Václava Žilky, která zní na začátku i na konci pořadu, zůstala stejná po celých padesát let. Jejím autorem byl klarinetista Jindřich Šidla, pro něhož byla znělka nejhranější vlastní skladbou. Aby Hajajovi nebylo smutno, vytvořili mu po čase autoři kamaráda Hajadána a posléze i malé Hajajáčky.

Více než třicet let zůstal Hajaja pouze neviditelnou, tajemnou postavičkou, v roce 1994 pak ale získal také konkrétní podobu. Do rozhlasové ankety zaslali malí posluchači téměř 1200 návrhů, jak si "svého" Hajaju představovali, a vznikla postavička skřítka, který má šaty ušité z noční oblohy, čepici s dlouhatánským střapcem, místo očí hvězdičky a široký úsměv.

"Neviditelný" skřítek dnes přináší svou desetiminutovku denně na stanici Českého rozhlasu 2 - Praha od 19:00. Nebylo tomu tak ale vždy; v počátcích se jednalo o pětiminutové pohádky, které byly postupně prodlouženy nejprve na sedm a později na dnešních deset minut.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám