Vzrůstá i u nás počet návštěvníků v galeriích, když je v Rakousku svátek? Asi ne o moc, byť se i letos u nás objevily akce, které by si mezinárodní pozornost zasloužily. Naprosto ale chybí účinná a aktivní propagace!

Výstava přemyslovských a lucemburských pokladů

K nejatraktivnějším patřila stále ještě otevřená výstava přemyslovských a lucemburských pokladů v pražském Domě U Zvonu. Do Čech se při té příležitosti na čas vrátila i koruna českých královen, kterou Karel IV. kdysi zastavil ve Slezsku a po šesti stoletích byla objevena při hloubení základů telefonní ústředny ve Slezské Středě kousek od polské Vratislavi.

Za druhou nejlepší výstavu roku bych označil domácí projekt Roky ve dnech v pražské Městské knihovně, který mapoval české umění let 1945–1957. Autorka Marie Klimešová ukázala netušené bohatství forem i estetických přístupů českého umění v době, kdy Evropa výtvarně přešlapovala na místě.

Decadence Now! i Bienále užitého umění

Nicméně o největší rozruch se postaralo pražské Rudolfinum výstavou Decadence Now!, která vyvolala i rozsáhlou polemiku o kýči. Výstavu s řadou hvězd, jako jsou Jeff Koons nebo Cindy Shermanová, připravil Otto M. Urban a díky jeho profesionalitě nevzniklo cosi jako pouťový zámek hrůzy, ale seriózní sonda do jedné podoby současné „masové“ kultury. Málokdy byl u nás k vidění soubor sestavený z tak vynikajících zahraničních zápůjček!

Brno letos hostilo už tradiční Bienále užitého umění (BB) a je škoda, že tato akce je u nás stále nedoceněná, což se týká i státních dotací. Ve světě má přehlídka značnou váhu. Letos se do ní přihlásilo 755 autorů ze 41 zemí a největší podíl měli grafičtí designéři z Tchaj-wanu, Číny, Japonska, Kanady, Ruska, Indie a Švýcarska.

Katedrála svatého Víta maximálně zpoplatněna

K novinkám patří nesporně fakt, že Hrad zavedl placenou návštěvu katedrály sv. Víta, symbolu české státnosti. Cena za vstup dosáhla parametrů těch nejbohatších zemí světa. Vždyť i Francouzi, vydělávající v průměru třiapůlkrát více než my, za královský Louvre v Paříži i s jeho bezkonkurenčně největší světovou galerií umění zaplatí méně, než kolik chce Pražský hrad za tzv. malý prohlídkový okruh s katedrálou!

Inspirací pro tento kulturní Klondike se zřejmě staly oslňující úspěchy českých aukčních síní. Nejdražším dílem roku 2010 se v Praze stalo rozměry nevelké Zátiší s lahví Cherry, rané kubistické dílo Emila Filly. Dražba končila na částce 16,25 miliónu korun a každý ze zájemců přihazoval po čtvrt miliónu, což je desetinásobek průměrné české měsíční mzdy.

Anabáze zvaná Slovanská epopej

Česko letos žilo i Alfonsem Muchou, a to nejen díky výstavám jeho díla v Praze a v Kutné Hoře. Na začátku roku 2010 nás Japonci požádali o zapůjčení Slovanské epopeje, kterou chtěli 66 dní vystavovat v Tokiu.

„Muchu nedáme!“ rozhodli pražští radní, netuše, že tím inspirují Moravany, kteří se pro změnu rozhodli, že Slovanskou epopej Praze už zřejmě nikdy nevrátí a možná už navždy zůstane zakleta v Moravském Krumlově.

21 dílů Slovníku českých a slovenských výtvarných umělců

A na závěr dvě gratulace: výtvarné centrum Chagall v Ostravě letos dokončilo vydání monumentálního Slovníku českých a slovenských výtvarných umělců. Celá knižní edice má 21 dílů a v knihovně zabere více než půl metru. A český egyptolog Miroslav Verner vydal v Academii knihu Chrám světa: ve světové literatuře vzniklo jen pár podobně pozoruhodných knih o staroegyptské architektuře určených pro širší publikum.

Pět výstav roku podle Petera Kováče
1. Královský sňatek, Dům U Zvonu v Praze
2. Roky ve dnech, Městská knihovna v Praze
3. Decadence Now!, Rudolfinum v Praze
4. Karel Škréta, Národní galerie v Praze
5. Skláři Pavel Hlava, Tomáš Hlavička a Petra Hřebačková, Špilberk v Brně