Velmi zdařilé jsou snímky Největší z Čechů Roberta Sedláčka a Mamas & Papas Alice Nellis, nezklamali ani osobitý Jan Švankmajer (Přežít svůj život) či Jan Svěrák (Kuky se vrací). Mladý Tomáš Řehořek potvrdil talent filmem Piko.

Atraktivitu titulního jména do mrtě využil Kajínek Petra Jákla (do kin přišlo skoro 750 tisíc diváků), ovšem ještě úspěšnější byly Ženy v pokušení Jiřího Vejdělka, které jako jediný český film pokořily miliónovou hranici.

Špatné filmy: Tacho a Bastardi

Byla tu ovšem i řada velmi špatných filmů, jimž vévodí Bastardi, v nichž se Tomáš Magnusek takřka obludným způsobem vyjádřil k poměrům ve školství. Manželům Landovým se nepodařilo Tacho, k amatérismu se právem hlásí Babička aneb Jak to bylo doopravdy.

Poprvé byly vyhlášeny samostatné Ceny české filmové kritiky v jedenácti kategoriích. Se sedmi nominacemi vedou Pouta, která se ale co do návštěvnosti v TOP 20 nejnavštěvovanějších filmů (podle Unie filmových distributorů) udržela pouhé dva týdny – během nich na ně přišlo 11 840 diváků.

Názory kritiků a diváků se liší

Šest nominací má Největší z Čechů, který se v TOP 20 udržel týden, a za tu dobu přišlo 3957 diváků. Přitom tato výborná komedie dostala na portálu CSFD od diváků v průměru 70 procent: ti, kdo přišli, byli tedy spokojeni.

Kuky se vrací (4 nominace) byl sice v první dvacítce pět měsíců, ale ani 266 020 diváků za toto období není to, nač jsme u Svěrákových filmů zvyklí. A naopak Ženy v pokušení mají jedinou nominaci (Eliška Balzerová) stejně jako Kajínek (Vladimír Dlouhý). Ukazuje se tedy, že rozdíl mezi názory kritiků a diváckou návštěvností je propastný.