Výstava zabírá sály ve třech patrech muzea. Podle jedné z kurátorek Susanne Neuburgerové představuje sbírku, kterou manželé Ludwigovi věnovali muzeím ve Vídni, Kolíně nad Rýnem, Cáchách a Budapešti. Většina děl pochází ale z rakouské metropole.

"Výstava ukazuje sbírku muzea MUMOK, tedy fotorealismus či hyperrealismus 70. let. Do kontextu s pop artem a velkými fotografiemi 80. let dává otázku převodu fotografie do malířství," řekla Neuburgerová.

Nové realistické umění vzniklo koncem 60. let. Skutečnost se snažilo zachytit přesně a věrně jako fotografie, ale pomocí tradičních malířských prostředků a technik. Autoři na velká plátna přenášeli výjevy známé z amatérských snímků či novinových stránek. Podle kurátorky nechodili pro náměty daleko. Brali vše, co bylo kolem nich. Mnohé obrazy vypovídají o životním stylu v USA v 70. letech. Jsou na nich auta, rodina či město.

Mumok

Budova moderního umění ve Vídni - Mumok

FOTO: fotobanka Profimedia

Právě automobily představují častý motiv. Mezi nejznámější díla fotorealismu patří obraz volkswagenu od Dona Eddyho z roku 1971. V laku kapoty, v disku pneumatiky a v pochromovaných částech vozu se zrcadlí okolí, na plátně v pozadí jsou pak další auta. "Člověk si říká: Hopla, je to vůbec ještě malířství?" říká kurátorka. Právě odrazy a zrcadlení představovaly podle ní důležitý prvek.

Na výstavě jsou i další Eddyho práce. K vidění je třeba jeho obraz výlohy s kabelkami a botami z roku 1974. Ve skle výkladní skříně se pak zrcadlí ulice. "Na fotografii není vše všude ostré. Vzdálenější či bližší předměty jsou rozmazané. Tady na plátně je zobrazeno všechno stejně," podotýká kurátorka.

V sálech MUMOK nechybí ani další ze slavných obrazů - karavan od Ralpha Goingse z roku 1970. Podle Neuburgerové pro malbu posloužila jako předloha fotografie. Rozbité vozy a parkoviště zachycoval třeba i John Salt. Sám jednou řekl, že kdyby se nepřestěhoval do USA, nikdy by auta nemaloval.

Z Vídně se přestěhují do Cách

V expozici jsou ale také práce evropských umělců. Třeba Jean Olivier Hucleux na obří plátna přenesl výjevy ze hřbitovů. Kromě obrazů nabízí výstava i sochy. Pozornost návštěvníků přitahuje nahá Žena na posteli z roku 1974, kterou vytvořil John De Andrea. V expozici je svými pracemi zastoupen i Duane Hanson. Srovnání fotorealismu s pop artem pak umožňují díla Andyho Warhola či Roye Lichtensteina.

Z Vídně se výstava přestěhuje do Cách, kde by měla být k vidění od března. Odtud by se měla přesunout ještě do Budapešti. V rakouské metropoli je ji možné navštívit denně od 10.00 do 18.00, ve čtvrtek pak do 21.00. Vstupenka pro dospělého stojí devět eur, senioři a nezaměstnaní mají slevu, mladí do 19 let a studenti do 27 let neplatí.