Trenčínští Bez ladu a skladu vycházeli z nové vlny, pracovali s nadsázkou, ironií i metaforou. Jejich hlavní hvězdou byl tehdy teprve třináctiletý Mišo Kaščák, který dnes stojí na festivalem Pohoda. Bylo to jedna z mála alternativních kapel, které vznikla na Slovensku. Činnost ukončila v roce 1997.

Ještě jsme se nedohodli patřili k předním představitelům brněnské scény. Disharmonická hudba vycházející z undergroundu se snoubila se sžíravými texty tepajícími bezútěšnost normalizace. I v osmdesátých letech koncertovala skupina kvůli problémům jen vzácně.

Nejčastěji je možné vidět třetí skupinu, která vystoupí na přehlídce, dívčí Dybbuk. Soubor představoval reakci na to, že punk a nová vlna otevřely rockovou scénu dívkám. Dybbuk přinesl na tuzemskou rockovou scénu nepřikrášlený ženský pohled.

Soubor napřed působil pod názvem Plyn a posléze pokračoval jako Zuby nehty. Posledně jmenovaný je občas objevuje na festivalech.

Všechny tři skupinu ukazují, že mimo oficiální  struktury v době končící normalizace, vznikaly originální soubory, které mají i dnes co říci.