Článek
Skyline je kapela s pověstí, že sílu živých koncertů se jí v minulosti na studiová alba nepodařilo dostat. Souhlasíte s tím?
Radek B (bicí): Když srovnáme naše nové album s minulými, tak je to asi pravda. Samozřejmě jsme se i při práci na předcházejících albech snažili odvést maximum, nicméně je pravda, že v porovnání s koncertem byl jejich zvuk nevyvážený a ne tak energický. Podle aktuálních reakcí se nám to ale na nové desce podařilo srovnat.
Jak jste na to šli?
Radek B: Chtěli jsme ji udělat nekompromisní, takže jsme třeba vyházeli skoro všechny jemnější skladby.
Nepostrádá kvůli tomu kolekce jako celek dynamiku?
Marka (zpěv): Chtěli jsme udělat radikální řez a udělali jsme ho takhle. Myslím si, že pro budoucnost budeme mít už trochu volnější ruku. Že by ale tahle deska nebyla dynamická, si nemyslím.
Radek B: Některé lidi nové album dost překvapilo. Setkal jsem se i s názorem, že už to nejsou Skyline.
Vaše zpěvačka Marka předtím zpívala s rockovou skupinou Gaia Mesiah. Odhalilo působení v elektronických Skyline nějaké její dočasně skryté možnosti?
Radek B: Podle mě ano, a byla to zejména zásluha producenta našeho alba Dušana Neuwertha. Našel v jejím hlase spoustu nových poloh, které jsme na albu využili.
Marka: Když jsem byla dítě, zpívala jsem mámě doma u bazénu písničky od Celine Dionové, Janet Jacksonové, skupiny ABBA a dalších.
Věděla jsem tedy o tom, že umím zpívat i popově. To, co se mnou udělali Skyline a Dušan, bylo úžasné. Nečekala jsem, že to půjde tak dobře. Nad každou slokou se ve studiu přemýšlelo ve více rozměrech, což jsem v minulosti nikdy nezažila. Byla to pro mě novinka.
Na tomto albu zpívají i další členové Skyline…
Marka: Ano, Dušan rozezpíval i naše dosavadní rapery. V Gaia Mesiah byla hudba spíš revolta, u Skyline zase víc legrace. Teď už to ale taková legrace není. Nová deska je tematicky nejvážnější ze všech, které kapela vydala.
Mají Skyline ambice prosadit se i za hranicemi?
Radek B: Takové ambice jsme vždycky měli, ale teď je to už trochu složitější, protože čas plyne a někteří lidé v kapele se stali rodiči. To ale neznamená, že bychom to vzdali. Nyní bychom se chtěli víc zaměřit na okolní státy – Polsko, Maďarsko, Německo nebo Slovensko. Máme plán vzít z každé té země jednu kapelu a spojit se s nimi ve větší partu, která by pak jela středoevropské turné. Snad se to povede příští rok.
Jaké byly dosavadní reakce na vaše koncerty v zahraničí?
Radek B: Když už jsme někde hráli, většinou se ukázalo, že to smysl má, že naše hudba funguje univerzálně. Zároveň ale víme, že na nás v zahraničí nikdo nečeká s otevřenou náručí. Ostatně máme za sebou už pár celkem bizarních zážitků. Hráli jsme třeba v Lisabonu.
Jeli jsme tam tři dny autem, na místě jsme odehráli koncert pro dvacet lidí, přenocovali jsme a druhý den jsme jeli nazpátek. Na druhou stranu jsme ale venku odehráli už i celkem dost povedených koncertů, kam přišlo lidí daleko víc než v Lisabonu.
