Porotu zaujala spontaneita a přirozenost vašeho projevu. Jaký byl váš záměr?

Celé to vzniklo opravdu spontánně, ale i pro mě je to novinka, protože vždycky jsem se ve své práci zabývala spíše analytickým, složitějším postupem.

Hlavní myšlenka sice vycházela z nedokonalosti mého těla, ale hlavně z limitů, které jsou pro mě obecně tématem. Zajímá mě ta hrana, nejistota.

Zároveň poměrně vtipně a netradičně prezentujete tři autoportréty.

Videa jsem udělala z pohledu okolí na mou osobu, na můj tělesný projev. Název Holka z cirkusu vychází i z toho, že v rodině máme předky, kteří skutečně působili v cirkusu. I já jsem častokrát ve společnosti za baviče.

Dřív jsem hodně čerpala z vlastních zkušeností a vyjadřovala se malbou, kresbou nebo fotografií. Video, kde bych navíc použila sama sebe, jsem natočila poprvé.

Studujete malbu. Proč jste zvolila video?

I když jsem ho dříve nepoužívala, volím médium podle tématu. Video je reálné, odehrává se v nějakém čase. Je to vlastně konkrétní informace.

S oceněním je spojena finanční odměna 333 tisíc korun. Na co ji využijete?

V lednu chystám sólo výstavu v Ústí nad Labem. Potom bych chtěla pokračovat v průzkumu, který jsem začala minulý rok v Tchaj-wanu, kde jsem mapovala současné výtvarné umění.

A na co jste přišla?

S průzkumem jsem začala proto, abych změnila přístup k vlastní práci. Měla jsem pocit, že jsem se začala vyjadřovat příliš složitě a jakákoli spontaneita, to vzrušení z kreativity, zmizela. Když jsem byla na Tchaj-wanu, začala jsem více rozumět problémům tamních obyvatel. Otevřelo mě to a ukázalo jiné postupy.

Na druhou stranu jsem si uvědomila, jak tam nešťastným způsobem bojují se svou identitou. Neradi přijímají svou kulturu a hltají západní principy bez lokálního kontextu.