Pane řediteli, otevřený dopis o kritické situaci ČT podepsalo 150 osobností z oblasti kultury. Co mu říkáte?

Není moc co říci, když si ten dopis přečtu, není tam nic, co by popisovalo nějaký skutečný problém. Je to obecný apel vyjadřující osobní nespokojenost s fungováním ČT. On ani konkrétní být nemůže, pak by pod něj nešlo sehnat dostatek podpisů. Spojující linkou je frustrace z vývoje mediální sféry, a jak to tak bývá, když se najde viník, tak se frustrace zmírní.

Vytváří to naději, až se odstraní ten „zkorumpovaný“ Janeček a „nekvalifikovaný“ management, nastane idyla. Budeme moci nosit do ČT své scénáře, dokumenty, původní dramatiku. ČT to vše koupí a dobře zaplatí a bude tak podporovat českou kulturu, plnit svou veřejnoprávní roli a všichni se budou mít skvěle.

To je dost drsná ironie, takže podle vás jde o peníze?

Samozřejmě že ano. A aby bylo jasno, já to do určité míry chápu. Život scenáristů, dokumentaristů, režisérů a mnoha dalších tvůrčích profesí skutečně není jednoduchý a bez České televize nemají v mnoha případech šanci se uplatnit. Do médií dorazila díky digitalizaci globalizace a český mediální prostor je malý a podfinancovaný.

Již dlouhou dobu zdůrazňuji, že původní tvorba, vyráběná pouze pro potřeby lokálního vysílání, je nejnáročnější na zdroje a zároveň je i nejdražším modelem zajišťování programů pro vysílání. Myslím, že je evidentní, že pokud pořad nakoupím, pak kromě financí z pohledu producenta již nepotřebuji nic.

Nehledám autory, náměty. Neřeším realizaci. Nepotřebuji složitou techniku, nepotřebuji produkční štáby, dramaturgy. Stále více veřejných televizí, zejména těch malých a ekonomicky slabých, omezuje své producentské aktivity a využívá akvizici globálně produkované tvorby. Specificky česká původní tvorba bude pod stále sílícím, zejména ekonomickým tlakem. Ten existenční tlak tvůrci oprávněně cítí. To můžu pochopit. Co už nemůžu pochopit, že tak zkušení lidé vůbec nechápou, kam vývoj díky digitalizaci a následné liberalizaci televizního trhu směřuje.

A kam směřuje?

K obrovskému komerčnímu tlaku na omezení médií veřejné služby. Komerční subjekty si pro to dokážou velmi efektivně získat i politickou podporu. Myslím, že se velmi rychle objeví snaha odstranit z ČT vše divácky atraktivní a udělat z ní zcela marginální mediální subjekt. Tyto tlaky ale nejsou českou specifikou, v tom nejsme sami. Veřejná média mají problémy prakticky v celé Evropě. Doufám, že si signatáři nemyslí, že jsem je zapříčinil já.

Myslíte si tedy, že se jedná o organizovanou nátlakovou kampaň?

Otevřený dopis se přece používá jako nátlakový prostředek, ale já nejsem paranoidní, abych za vším viděl nějaké rozsáhlé spiknutí. Vyjadřuje to určité chápání veřejné služby, podle níž je rolí média veřejné služby taková podpora původní tvorby, při níž televize koupí vše, co jí autoři donesou. Zajistí jim slušné živobytí a mediální prezentaci. Ponechá jim tvůrčí volnost. Nebude je svazovat dramaturgií programu. Nebude je ekonomicky nikam tlačit a podobně.

Jenomže to už nebude televize, ale grantová agentura. A já v zákonu o ČT nic takového nevidím. Máme vysílat, máme se snažit mít diváky. Máme udržovat a podporovat původní tvorbu, a já dodávám, v rozsahu potřebném pro vysílání. Přičemž objem takové tvorby musí být dlouhodobě, a to zdůrazňuji, dlouhodobě ufinancovatelný. Samozřejmě že bych třeba nyní mohl navýšit na pár let výdaje do programu. Díky dosaženým úsporám by to bylo možné.

Ale co bude pak? Televizí neovlivnitelné náklady trvale rostou a záhy bychom se mohli ocitnout na cestě, po které šla Slovenská televize. Jak dnes končí, všichni vidí. Trvale udržitelné financování České televize, stejně jako mnoha dalších veřejných televizí, není vyřešeno. To, co dnes děláme, nastavuje relativně dlouhodobě udržitelný objem původní tvorby i při stagnujících nebo klesajících příjmech. Proto musíme šetřit a držet si rezervy. Když bude trvalé financování vyřešeno, nebudeme to muset dělat a můžeme původní tvorbu podpořit víc, ale v tomto směru světlo na konci tunelu nevidím.

Pokud se ještě vrátím k vaší původní otázce, pak jediné, co je zajímavé, je, že dopis tištěná média vytiskla až nyní, i když je jeho obsah znám více než měsíc. Že toto časování souvisí s probíhajícími změnami v ČT, je pro mne evidentní.

Proč myslíte?

Ve středu jsme představili první etapu profilace ČT2. Právě zde se postupně rozšíří prostor pro uplatnění původní tvorby a původních programových formátů. Od ledna oddělujeme programové schéma od dramaturgie. Dramaturg se tak stane tvůrčím partnerem autorů. Nastaví se otevřenější a transparentnější podmínky pro uplatnění pořadů externích tvůrců ve vysílání ČT. Jsou to změny, po kterých mnoho autorů dlouho volalo. Jenomže jen oficiálně a na veřejnosti. V praxi se mnozí snažili pravidla obcházet a teď si moc nechtějí zvykat na nová. Ona větší transparentnost bude mnohým vadit. Těch, kteří ve skutečnosti žádné změny nechtějí, je zatraceně mnoho.

I v dopise ale zaznělo, že změny musí dělat odborníci, a často zaznívá, že je třeba hledat zahraniční vzory. Hledáte je?

Změny připravovalo více než šedesát lidí. O jejich odbornosti nelze pochybovat. A pokud jde o zahraniční vzory, tak samozřejmě vím, že zejména SRN je často uváděna jako příklad hodný následování. Ano, je to inspirativní, ale jen do momentu, než si zjistíte základní fakta. Podívejme se například na ZDF, které získává jako hlavní příjem 26 procent z německého televizního poplatku. To činí takřka 1,8 miliardy eur. K tomu příjmy z komerční a obchodní činnosti, které činily v roce 2009 nějakých 275 miliónů. Dohromady má ZDF k dispozici 2 mld. eur.

ČT má celkové příjmy necelých tři sta miliónů. To je pouhých asi 15 procent jejich příjmu. Oni provozují čtyři kanály a mají majetkovou účast v dalších 6 subjektech. My také provozujeme čtyři programy a i při tomto drtivém ekonomickém rozdílu má vlastní původní tvorba ČT srovnatelný vysílací prostor se ZDF. S takovými zdroji, jako má ZDF, lze pracovat s autory zcela jinak. Lze produkovat daleko více pořadů s daleko většími náklady a díky tomu je i uplatnit na mezinárodním trhu. Dávat tyto postupy za vzor ČT je skutečně hodně nesmyslné.

Signatáři upozorňují na váš plat. Zdá se jim vysoký. Vám také?

Já si ho nestanovil. To není tak, že Janeček si řekne, chci mít tolik a tolik a servilní Rada to schválí. Pokud vím, tak výše platu vycházela z platových poměrů v mediální sféře a můj plat byl zhruba pětkrát menší než v komerční sféře. Funkce ředitele veřejné televize je jedinou manažerskou funkcí ve veřejném sektoru, u které veřejnost ví přesně výši platu. Můj příjem je dokonale transparentní a kontrolovatelný, takže pokud jde signatářům skutečně o relevantní diskusi o výši mého platu, pak by měli souhlasit se zveřejňováním svých honorářů a nákladů na jimi dodávané pořady.

Pokud ustoupí od smluvních ujednání, které to znemožňují, jsem připraven nechat vytvořit webový server, kde občané tyto informace najdou. Veřejnost ví, jaký příjem mám já, a měla by mít i právo vědět, kolik stojí například český dokument a kolik stojí srovnatelný dokument nakoupený z mezinárodní distribuce. Očekávám, že na to FITES veřejně odpoví a že to bude souhlasná odpověď a že se k ní připojí i signatáři dopisu.

Dnes jste skutečně hodně ironický, nebo je za tím určitý díl rezignace?

Ne, žádná rezignace. Já tohle prostředí přece důvěrně znám. Já věděl, že se bude zuby nehty bránit změnám. Ale s tím jsem do toho šel. Změny mediálního prostředí jsou totiž neodvratné a změny musí realizovat i ČT. To na osudu Janečka nezávisí. Zastavit se to nedá. Byť si to mnozí přejí.