V Národním divadle moravskoslezském má dnes premiéru váš poslední muzikál Marguerite, který byl uváděn dosud jen v Londýně a v Tokiu. Ostravské provedení ale má být v mnoha ohledech jiné. Půjde tedy o světovou premiéru nové verze?

Ano, Ostrava je sice už třetí město, kde se bude Marguerite hrát, ale pro mne je toto uvedení nesmírně důležité, protože muzikál jsem pro tuto inscenaci přepracoval, a to velmi výrazně. Dá se tedy říct, že v Ostravě bude uvedena zcela jiná verze než ta, kterou viděli diváci v Londýně a Tokiu.

Co je pravdy na tom, že jste k úpravám sáhl na přání ostravských inscenátorů a podle jejich režijní koncepce?

Není to tak úplně přesné. Já jsem se k přepsání Marguerite rozhodl už dříve. U muzikálů to je běžná praxe, i Bídníci byli upravováni mnohokrát. To, že by se měla předělat i Marguerite, mi postupně vnuklo více lidí. Začal jsem na tom pracovat ještě dříve, než jsem se setkal s ostravskými tvůrci. Pak jsem dostal dopis od scénografa Aleše Valáška a režisérky Gabriely Haukvicové, kteří mě požádali o licenci na uvedení v Ostravě. Zeptal jsem se paní Gabriely, zda chce dělat původní verzi muzikálu, která byla uvedena v Londýně, anebo novou, na které právě pracuji. Když jsem ji obeznámil se změnami, které připravuji, rozhodla se pro novou verzi.

V čem je nová verze jiná?

Proti původní jsem chtěl lépe vykreslit charakter a psychologický portrét hlavní postavy, zpěvačky Marguerite. Dospěl jsem k názoru, že je to pro příběh důležité, a proto jsem poprosil svou ženu Marii Zamoru, která se na scénáři pro ostravskou verzi podílela, aby mi pomohla rozvinout charakter té postavy. V ostravské verzi jsou také novinkou tři písně, které jsem napsal s Michelem Legrandem. V první písni lépe poznáváme charakter Armanda, hlavního hrdiny, ve druhé zase Marguerite, její pohnutky a vztah k Armandovi. Třetí nová píseň pak představuje dvě menší postavy.

Jak jste spokojen s ostravskou verzí Marguerite v porovnání s těmi předchozími?

Bude to úplně jiné představení, takže to lze jen těžko srovnávat. Londýnská a tokijská verze byly před zkouškami už celé napsány a produkce byla ve smyslu příprav naprosto dokonalá. Nebyl jsem tam ale příliš spokojen s tím, jak příběh v původní verzi vyzněl. Tady v Ostravě jsem s podáním příběhu velmi spokojen, ale na druhé straně se řada věcí ladila až v průběhu zkoušek, a to až do posledních chvil. Byla to úplně jiná práce než v Londýně, ale věřím, že to bude krásné představení, které lidem podá příběh v podobě, jež lépe odpovídá mému záměru.

Podmínkou uvedení Marguerite na ostravské scéně byl konkurz na obsazení všech rolí, v němž jste si vyhradil hlavní slovo. Je u vás takový dohled nad obsazením rolí pravidlem?

Ano. Když jde o nový muzikál, požaduji konkurz nejenom na hlavní role, ale i na menší postavy. Podobně jsem dohlížel na obsazení Bídníků v Londýně, New Yorku, Sydney i v Tokiu. U muzikálů Miss Saigon nebo Martin Guerre to bylo stejné. Takže ani v Ostravě, zvláště když jde o úplně novou verzi, jsem neudělal výjimku. Považuji to za jednu ze zásadních součástí příprav.

A líbí se vám herecké obsazení? Bylo těžké vybrat vhodné adepty?

Sešla se zde spousta velmi talentovaných lidí. Úroveň zpívání, herectví i tance je tady v Ostravě vysoká, takže nebyl problém vybírat. Myslím si, že výsledek bude dobrý. Národní divadlo moravskoslezské považuji za velmi dobré divadlo. V podstatě mi tolik nezáleží na tom, jestli pracuji na Broadwayi, nebo v Ostravě. Jediné, o co mi vždy jde, je přinést publiku co nejkvalitnější představení.

Marguerite byl prvním impulzem, který vás do České republiky přivedl. Měl jste čas podívat se na jiná představení v ostravském divadle?

Ano, před třemi dny jsem viděl překrásnou verzi Amadea. Je to vskutku prvotřídní představení, v němž exceluje v hlavní roli Igor Orozovič, který hraje v Marguerite postavu Saurela. Není to sice největší role, ale je pro muzikál důležitá a on je v ní opravdu fantastický. Je to vynikající umělec a to jak v činohře, tak i v Marguerite, kde může prokázat i jiné svoje schopnosti, jako zpěv a tanec.

Je ostravská verze Marguerite finální, anebo v další zemi publikum uvidí zase jinou verzi?

To vám nemohu v tuto chvíli říct, na to je moc brzo. Zatím jsem s výsledným tvarem asi z osmdesáti procent spokojený, ale samozřejmě je možné, že mne zase nějaké změny napadnou, až uvidím definitivní výsledek. U muzikálu nikdy nelze říct, že jde o konečnou verzi. Ale pro tuto chvíli je tato verze finální.