Hlavní obsah

Užijte si v Drážďanech vedle nakupování i kulturu: moderní umění i barokní okázalost

Právo, Kateřina Farná

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Drážďany/Německo

Do Drážďan jezdí řada Čechů nakupovat zejména před vánočními svátky. Německé město vedle toho nabízí i kulturní zážitky, a to nejen v podobě nádherné Semperovy opery, kolekce míšeňského porcelánu nebo rozsáhlého komplexu Zwinger.

Článek

Působivé jsou výstavy v Rezidenčním zámku. Kromě exotické sbírky orientálního umění, vytvořené z darů, válečných kořistí i cíleného skupování děl saskými panovníky, se totiž představují v nové a historické Zelené klenbě okázalá díla ze státních klenotnic – umělecké předměty ze zlata, stříbra, drahokamů, korálů, slonoviny, perel nebo jantaru.

Až oči přecházejí

K vidění jsou šperky barokních mistrů (včetně pánské spony na klobouk ze zlata, stříbra, 41karátového zeleného diamantu a stovek briliantů, patřící k nejcennějším exponátům), porcelán, zbraně, příbory, šperkovnice, vázy nebo mapy.

Famózní je čajový servis, honosná divadelní scéna z indického dvora s miniaturními postavičkami, s nimiž lze volně pohybovat, či vzácná, na svou dobu nesmírně drahá fregata ze slonoviny, již drží Neptun. Pochází z roku 1620, dva roky ji vyráběl ve své dílně Jakob Zeller.

Foto: Kateřina Farná, Právo

Instalace Birgity Diekerové nazvaná Podmanitel duší (2005)

V historické Zelené klenbě, v prostorách zrekonstruovaných podle původního provedení z roku 1730, je prezentována zářivá barokní klenotnice saského kurfiřta Augusta Silného. Kolekce zahrnuje v několika místnostech plných zrcadel 3000 volně nainstalovaných děl.

Vstup do této komnaty, symbolu bohatství i marnotratnosti, je pouze na časový lístek. A návštěva stojí za to.

Monet, Degas i Baselitz

Pro ty, již chtějí okusit galerii v moderním střihu a pokochat se francouzskými impresionisty stejně jako současným německým uměním, se letos v létě znovuotevřelo Albertinum. To se rekonstruovalo po povodních v roce 2002.

V budově bývalé zbrojnice dochází ke zvláštní symbióze i konfrontaci klasických soch a nejsoučasnějšího uměleckého jazyka. Zajímavé je rovněž srovnání tvorby umělců z NDR a SRN.

Foto: Kateřina Farná, Právo

Nově zrekonstruované drážďanské Albertinum.

V jednotlivých sálech, rozdělených tematicky a dobově, jsou zařazeni sochaři Ernst Rietschel, August Rodin, Emil Cimiotti nebo Anthony Caro. Vtipné jsou plastiky Petera Makoliera a zpět v čase s divákem poskočí Degasova bronzová tanečnice (1880), jejíž výraz je z několikacentimetrové vzdálenosti ještě úchvatnější než na knižních reprodukcích.

Za pozornost stojí obrazárna nových mistrů, zachycující mezinárodní moderní umění od 19. století po současnost (od kresby, malby, fotografie až k videu). Mezi umělci nechybí Claude Monet, Paul Gauguin, Vincent van Gogh, James Ensore, Otto Dix, Auguste Renoir, Oskar Kokoschka nebo Pablo Picasso.

Samostatné místnosti jsou věnovány nejvlivnějším německým tvůrcům současnosti, Gerhardu Richterovi a Georgu Baselitzovi. Jen pro zajímavost – ti se také finančně podíleli na obnově galerie tím, že do dobročinné aukce věnovali svá díla. Celkově bylo tehdy vybráno přes 3,4 miliónu eur.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám