"Otec vlasti", který zdobí české stokoruny, se v seriálu objevil z titulu panovníka Svaté říše římské, jež zahrnovala i území dnešního Německa. Tvůrci ho vykreslili jako vzdělaného vladaře, který před válkami upřednostňoval diplomacii a německému prostoru dal "první ústavu" v podobě takzvané Zlaté buly Karlovy.

Současně ale připomínají stinné stránky začátků jeho panování, které provázela velká morová rána, jíž podlehla třetina obyvatel tehdejší říše, a pogromy na Židy, které Karel IV. toleroval, a dokonce z nich finančně těžil.

"Před několika lety byl označen za prvního pachatele (pogromu) od psacího stolu. Je to strašně rozporuplná postava, což se ukazuje právě v jeho chování vůči Židům. Židy v jeho vlastním království v období moru 1348 a 1349 chránil, v jiných oblastech byli ale i jeho přičiněním hříčkou, protože on Židy, kteří se nacházeli pod císařovou a královou ochranou, vydal, aby tak odškodnil své stoupence," líčí v dokumentu Johannes Heil ze Státního archivu v Norimberku historiky již dříve detailně popsaný a ve středověku ne neobvyklý přístup panovníků k Židům.

Epizoda, která je k vidění ve videoarchivu na webu ZDF, barvitě přibližuje i jeden z největších středověkých pogromů na Židy, který se odehrál v roce 1349 v Norimberku a zavražděno při něm bylo 560 osob. Tvůrci hodnotí tehdejší chování Karla IV. jako jeho selhání a označují židovské pogromy během morové epidemie ve 14. století za nejhorší před stoletím dvacátým.

Natočili také dokument o Valdštejnovi

Nebylo to poprvé, co tvůrci zařadili mezi německé velikány českého rodáka výrazně spjatého s českými dějinami. V první sérii se této pocty dostalo vojevůdci Albrechtu z Valdštejna.

Toho si tvůrci vypůjčili jako výraznou figuru třicetileté války (1618 až 1648), která podle nich ztvrdila federální uspořádání německé říše, jež se přeneslo až do dnešního německého státu.

Svým zjednodušeným podáním a důrazem na efektní znázornění dobových reálií pomocí počítačové animace se tento seriál snaží oslovit nejširší německou veřejnost a jeho první řada se těšila velké sledovanosti. Vystupují v něm i tváře dobře známé českým divákům. Kromě herců Pavla Kříže nebo Stanislava Zindulky, kteří v jednotlivých epizodách ztvárnili vedlejší postavy, se čeští herci objevují i v titulních rolích. Jiří Macháček tak podle německých filmařů nejlépe ztělesňuje saského kurfiřta Augusta Silného a Tereza Brodská zase komunistickou bojovnici Rosu Luxemburgovou. Tyto díly ale na svou premiéru teprve čekají.