Během dvacátého století vzniklo, velmi střízlivým odhadem, zhruba několik tisíc vánočních desek. Většina je trapně zbytečná, některé přímo nesnesitelné. Menší část se vejde do šuplíku alespoň poslouchatelných, např. právě Annie Lennox a její Christmas Cornucopia.

Album je plné poctivého řemesla, byť nepřineslo žádné velké překvapení a v kontextu celé její tvorby se asi těžko dá označit za nejlepší. Jde jen o normální koledy (v závěru dojde na Tichou noc). Ačkoliv je Annie spojována s poměrně silně syntezátorovou hudbou osmdesátých let, na vánočním albu se rozhodla pro nejtradičnější zvuk. Aranže zní bujně, místy mohutně, drží se však striktně akustických nástrojů.

Flétny, kytary, varhany a různé perkuse doprovází její unikátní hlas, který se báječně plně rozlévá ve všech polohách. V některých skladbách zpěvačka použila africký dětský sbor, který do atmosféry zasněžených evropských Vánoc přináší velmi zvláštní momenty. Působivé.

Celkové hodnocení: 70 %