Václav Böhmsche: Předjaří Co se to stalo s českým jazykem?

Zuřila tu snad nějaká bouře, která rozfoukala větám slova, a úklidová četa to pak poskládala, jak se jí to hodilo? Postavy z doby kdysi (asi po válce) a kdesi (malé město), ordinérní hmotařské typy a jejich příběhy získaly nádech archaičnosti a tajemnosti. Zda jde o autorovu manýru nebo opravdové hledání jiné cesty, není teď třeba zkoumat. Podstatné je, že Böhmschova próza funguje a že je neobyčejně osvěžujícím čtením: "Ráno mýti se výsadou je těch, co spořádaně žijí, já, Otto se zkaleným zrakem, nechávám se omýt oblohou, jež v létě nosí slunce nad střechami." Zamrkal Otto, koutky se zlehka usmál. Z trenýrek mu přirození koukalo, když odcházel k posteli, bimbalo se jemu též, viselo, když pod postelí hledal Otto, líný převelice, kalhoty, našel je, již oblečený odešel pak na kličku okno zavřít, by dovnitř nevlezli zloději a cháska podobná nedobrá...

Petrov

Harry Mulisch: Siegfried

Kdyby byl býval Hitler zplodil korunního prince Velkoněmecké říše, stejně by si nejdřív ověřil, jestli je Eva Braunová čistokrevně arijská ráce - a kdyby ne, zakroutil by synátorovi krkem. Aspoň tak si to vymyslel nizozemský mág fantaskních příběhů, jenž mj. v předloňském románu Procedura odvážně promíchal pražského golema s genetickým inženýrstvím. Teď si vymyslel příběh o slavném spisovateli, který se na vídeňském turné dostane ke dvěma bývalým sloužícím z Obersalzbergu. Dva snaživí penzisté mu odvyprávějí historku o malém Hitlerovic Siegfriedovi a hrdina začne na základě svědectví, deníků a své bujné fantazie přemýšlet o síle Zla v podobě, v jaké kdysi vylezl na světlo boží v Braunau malý Adolf.

Přeložila Veronika Havlíková, Mladá fronta

Robert Kagan: Labyrint síly a ráj slabosti Amerika, Evropa a nový řád světa

Pro většinu Američanů je svět rozdělen na dobro a zlo, na přátele a nepřátele, zatímco Evropané si uvědomují, že věci jsou složitější. Americký vědec a komentátor R. Kagan, který se zabývá především vedoucím postavením USA ve světě, přišel se svou pozoruhodnou analýzou změn transatlantických vztahů v době (léto 2002), kdy obě strany si pomalu nejsou schopné porozumět. Autor vysvětluje "rozchod" odlišnou historií Evropy a USA po 2. světové válce; z toho vyplývají jiné obsahy slov "síla", "hrozba" atd. Přesto nevidí situaci úplně černě: Nakonec ale není jen prázdnou frází, že Spojené státy a Evropa sdílejí společné západní hodnoty. Cíle jejich úsilí o zlepšení lidského údělu jsou víceméně stejné, i když je obrovský nepoměr sil zavedl na velice odlehlá místa. Snad není naivní a příliš optimistické věřit, že trocha vzájemného porozumění může ještě mnohé napravit.

Přeložil Antonín Hradilek, předmluvu napsal Alexandr Vondra, Nakladatelství Lidové noviny