Její otec, právník, doktor F. X. Hodáč, který si vzal za ženu Adélu Gollovou, dceru slavného historika Jaroslava Golla, se zahleděl natolik do hlubokých očí herečky, které se neřeklo jinak než Andula Sedláčková, až se narodila Marcella Sedláčková (1926 - 1969).

Cibulka připomíná, že Natašina maminka Adéla byla talentovaná žačka malíře Antonína Slavíčka a dědeček vnučce říkával: "Nezapomeň, že jsi z dobrého rodu."

Dosud neznámé fotografie a informace

Po vydání knihy Nataša Gollová - život tropí hlouposti se autorovi podařilo seznámit s paní Květuší Dvořákovou, příbuznou rodiny Hodačů, která mu poskytla nové cenné fotografie a informace. Stejně tak hereččin snímek z pedikúry ve Zlíně rozpoutal detektivní pátrání.

Cibulka tak zjistil podrobnosti o její návštěvě v dalším filmovém centru země, které doplnil zprávou o festivalu Filmové žně, který se konal ve Zlíně v letech 1940 a 1941. Premiéru na něm měly mj. snímky Advokát chudých, Noční motýl, Pantáta Bezoušek, z filmografie Nataši Gollové a Oldřicha Nového Hotel Modrá hvězda a Roztomilý člověk. Třetí ročník nacistické úřady už nepovolily.

Pamětníci si připomenou osobnost herce Antonína Novotného, kterého znají ze studentských filmů Martina Friče a z Katakomb, kde si s Gollovou zahrál, i Svatopluka Beneše, který se s ní setkal v Pohádce máje i ve filmu Drahé tety a já.

O láskách, milencích i manželovi

Zvláštní kapitolou je Natašina láska k Wilhelmu Söhnelovi. Tento rodák ze smíšeného manželství z Rychvaldu u Bohumína po okupaci vstoupil do NSDAP a působil jako právní poradce na Úřadu říšského protektora. Jako cenzor mj. schválil scénář filmu Babička. Po válce byl vyšetřován, ale propuštěn, dostal dokonce státní občanství, které mu bylo v roce 1948 odejmuto. V září toho roku odešel ilegálně ze země. V roce 1950 byl zadržen na linii mezi americkou a sovětskou okupační zónou v Rakousku a odvlečen do Prahy.

Pod krycím jménem Severka dokonce figuroval v procesu, který se chystal v souvislosti s tzv. krabičkovými atentáty na ministry Zenkla, Drtinu a Masaryka. V roce 1953 byl propuštěn a vyhoštěn do Rakouska. Měl později působit v Mnichově jako právní zástupce bavorské filmové společnosti a zemřel údajně v roce 1981.

Další Natašinou láskou byl francouzský básník a esejista rumunského původu Tristan Tzara, s nímž se seznámila v roce 1932 v Paříži. Je pohřben na pařížském Montparnassu. Nechybí ani její manžel, divadelník Karel Konstantin (1903 - 1962), který mj. působil v Divadle na Fidlovačce i v Hudebním divadle v Karlíně.

Od komparsu až po Domov důchodců

Cibulka se rozhodl projít všemi filmy, v nichž hrála jeho láska, k níž se upřímně přiznává. Publikuje stránky scénářů, dobové kritiky a rozhovory. Připomíná první roli, kterou byl kompars filmu Kantor ideál (1932), i úplně poslední ve filmu Konečná stanice (1981). Režisér Jaroslav Balík v něm vyprávěl o tom, jak přijal Domov důchodců bývalou operní zpěvačku.

Konec takřka symbolický, protože opuštěná herečka zemřela v Domově důchodců v Praze-Krči. Pochovaná je spolu s rodiči, manželem i bratrem na Vyšehradském hřbitově.