V té pohádce mají na děti spadeno čarodějnice, které mají zrovna slet v Lázních Bohdaneč. Do kameňáckého příběhu vstupuje také OPPND, nic menšího než Organizace pro potírání násilí na dětech.

Autoři upozorňují,  že představení je určeno dětem od šesti let. A v programu píší, že "jen při pouhém zaslechnutí hlasu nejvyšší čarodějnice se několik tříletých dětí počuralo hned a ten zbytek si to nechal až na ven, protože okamžitě vzal nohy na ramena... A dokonce i otrlé žižkovské děti seděly tiše jako pěny a dvě z nich se pak dokonce obrátily na cestu dobra..."

Čarodějnice jsou hrůzostrašné. Kdyby se však někteří rodičové báli přijít s dětmi, prozradím, že není proč se strachovat. Z příběhu totiž vyplyne, že "v Čechách už ani jedna čarodějnice nezbyla".

Příběh bez tradičního happy endu

Hlavní hrdina se jmenuje Emánek a má takovou moderní babičku, co "mu drží palce a v jedné ruce doutník". Netradiční je i konec pohádky, v níž jednotlivé postavy proměňují zlé babizny v myši.

Závěrečný obraz je kouzelný: Babička odchází se začarovaným vnoučkem Emánkem v chaplinovském obraze do dáli a vedou spolu dialog: "Jak dlouho žije myš?", táže se Emánek, začarovaný do myšky. "Tak asi tři roky," poučuje babička. "Tak to umřeme asi tak stejně," raduje se Emánek. A končí to dvěma hrobečky s křížky na kopečku... Žádná moc velká katarze tedy, ale přesto je to všechno krásně veselé, milé, loutkové i buchtové.

Divadlo se drží své poetiky

Hlasy čarodějnicím, babičce, Emánkovi a několika dalším postavám, propůjčují Kristina Maděričová nebo Zuzana Bruknerová, Marek Bečka, Vít Brukner a Radek Beran. A také všichni zároveň vodí výtvarně rozkošné marionety. Scéna je jako obvykle plná okýnek a průhledů, kde se v různých horizontech odehrávají jednotlivé části představení.

Buchty a loutky Praha - Roald Dahl: Čarodějnice. Režie Marek Bečka a Buchty a loutky, výprava Bára Čechová, světla Lukáš Valiska