Dva symboly starého Japonska se představí se vším všudy. Za vitrínami čeká přes 800 exponátů, mezi nimi jsou k vidění meče, mečové záštity, zbroj anebo kimona, vějíře a vlasové jehlice. Pro mužskou část návštěvníků bude určitě největším lákadlem kompletní samurajská zbroj a 13 zrestaurovaných čepelí meče.

Patrná linie kalení

„Jsou ukázkou nejen bojovnosti samurajů, ale taky dokonalého uměleckého řemesla. Ostatně kvalita řemesla pokračuje v Japonsku dodnes u novodobých technologií,“ řekla autorka výstavy Alice Kraemerová a pro návštěvníky má malou radu: „Musí se zvolit správný úhel pohledu, aby byla vidět linie kalení.“ Mečíři při výrobě čepelí nepoužívali žádné šablony a řídili se jenom svým okem.

Zkrátka nezůstanou ale ani zájemci o fenomén gejš. „Nebyly to rozhodně prostitutky. Byly společnicemi, které bavily návštěvníky čajoven. Gejša byla pečlivě oblečená, ovládala hru na hudební nástroj a vedla se zákazníkem duchaplnou konverzaci,“ uvedla věc na pravou míru autorka výstavy, která také poodhalí, jak se gejši oblékaly a jak vypadal jejich každodenní život.

Samurajská zbroj, přelom 18. a 19. století

Samurajská zbroj, přelom 18. a 19. století

FOTO: ČTK

Za samuraji se zavřela voda už v polovině 19. století, přesto je jejich odkaz v Japonsku stále živý. „Některé zásady chování platí stále. Například neobtěžovat se svými trablemi ostatní. Nebo co se řekne, to platí,“ přiblížila Kraemerová. Gejši přečkaly do dnešních časů.

V 80. letech se pohyboval jejich počet ještě okolo 10 tisíc. Západní způsob života však začal profesi vytlačovat a jako gejša se v Japonsku živí už pouze málo žen.
Společně s výstavou se uskuteční doprovodné akce. Hned na tuto sobotu od tří hodin odpoledne přichystalo muzeum komentovanou prohlídku.

V dalších dnech se budou pořádat výtvarné dílny nebo odborné přednášky, které si však skupiny návštěvníků musí objednat předem. Základní školy můžou navíc spojit prohlídku s výukou. Pomoct by jim měly nachystané pracovní listy.