Jiří Křižan se narodil 26. října 1941 ve Valašském Meziříčí. Jeho otec byl v politickém procesu odsouzen za velezradu a v roce 1951 popraven. V roce 1958 byl Křižan vyloučen z politických důvodů z gymnázia. Pracoval pak jako havíř a v řadě různých dělnických profesí, v období "pražského jara" byl novinářem.

V letech 1964-68 vystudoval scénáristiku a dramaturgii na pražské FAMU. Napsal scénáře ke třinácti realizovaným filmům. Z nich dva zvítězily na MFF Karlovy Vary: Signum laudis (1980, režie Martin Holý) a Stíny horkého léta (1982, režie František Vláčil) a za film Je třeba zabít Sekala byl oceněn herec Olaf Lubaszenko. V soutěži běžel také film Pokoj v duši.

Video

Signum Laudis - jeden z nejznámějších filmů Jiřího Křižana

V roce 1971 mu vyšel v Nizozemsku a Švédsku román Exercicia. V roce 1986 se ocitl na "černé listině". Začal se politicky angažovat mimo oficiální struktury. V lednu 1989 založil petiční výbor za propuštění Václava Havla.

Jiří Křižan (vlevo) na archivním snímku spolu s Michaelem Žantovským, Václavem Havlem a Alexandrem Vondrou v Divadle Na zábradlí diskutují k dvacetiletému výročí Sametové revoluce.

Jiří Křižan (vlevo) na archivním snímku spolu s Michaelem Žantovským, Václavem Havlem a Alexandrem Vondrou v Divadle Na zábradlí diskutují ke dvacetiletému výročí Sametové revoluce.

FOTO: fotobanka Profimedia

Spolu s Václavem Havlem a Alexandrem Vondrou je spoluautorem petice Několik vět a po listopadu 1989 zakládajícím členem Občanského fóra. Po zvolení Václava Havla prezidentem se stal jeho poradcem. Po volbách v červnu 1992 byl náměstkem ministra vnitra. V lednu 1995 se vrátil k práci filmového scénáristy.