Ve sklepních prostorách Staroměstské radnice jsou tyto slavné záběry k vidění společně se Zappaduovými cykly Bandité na Sardinii a Zprávy z Kolumbie. Výstava nazvaná Premiérův fotograf trvá do 10. listopadu.

Jak vznikly fotografie Mirka Topolánka v rouše Adamově?

Ve Ville Certose, která byla v roce 2004 prohlášena vládním sídlem, jsem fotografoval vše, co se tam dělo. Chtěl jsem zachytit zhýralý životní styl italského premiéra, bujaré večírky, nahé dívky... Ze všech fotek mě zaujal úplně nahý muž – tehdy jsem nevěděl, o koho jde, myslel jsem si, že je to nějaký ruský magnát.

Kdy jste se dozvěděl, že ten nahý muž je český premiér?

Až z trestního oznámení, které na mě Berlusconi podal u římského soudu. Na fotografiích, které jsem pořídil ze vzdálenosti 870 metrů, měly všechny osoby vyjma italského premiéra rozostřené obličeje. Takže Berlusconi Topolánkovi jeho přímou identifikací dobrou službu neprokázal.

Čím si vysvětlujete, že Berlusconi prozradil jeho jméno?

Také jsem nad tím přemýšlel. Po několika měsících jsem na internetu našel jednu zprávu s titulkem „Topolánek a Berlusconi v rozepři“. Článek se týkal období, kdy byl Topolánek nejen českým premiérem, ale také předsedou Rady EU. Ve chvíli, kdy byl premiérem v demisi, řekl Berlusconi na jednom sjezdu italských podnikatelů, že jak může být Topolánek kvalitním předsedou EU, když je premiérem v demisi. A Topolánek na to reagoval slovy: Silvio, drahý příteli, mlč! Tohle se stalo 29. května, jenže už tři dny před tím měl Berlusconi fotografie s nahým Topolánkem k dispozici. A 30. května na mě podal trestní oznámení.

Objevovaly se hlasy, že jsou vaše fotografie upravené.

Znovu říkám a potvrzuji, že na těchto snímcích nedošlo k žádným fotomontážím ani úpravám. Nebyly změněny ani intimní partie dotyčné osoby. Podle mě vyfotit Topolánka s nahým přirozením nebylo porušení žádného státního tajemství, kdyby tomu náhodou tak bylo, podle italského zákona bych si zasloužil smrt zastřelením. Ale opět zdůrazňuji, tehdy jsem nevěděl, o koho jde.

Berlusconiho život jste skrze hledáček sledoval několik let. Jak ho vnímáte jako člověka a politika?

Jsem levicový katolík a čtrnáct let už v Itálii nevolím, italská levice se mi nelíbí. Jako zatvrzelý demokrat ale tvrdím, že pokud padesát procent Italů Berlusconiho volilo, pak musí vládnout. Není ovšem můj problém, že poté, co všechno se o něm Italové dozvěděli, jsou ochotni ho volit a nechtějí po něm demisi. Jen si kladu otázku, jak je možné, že v Praze přijali a vystavili fotografie, které by v Itálii nikdy povolení k veřejné prezentaci nedostaly. Mám proto vážnou obavu o demokracii a svobodu tisku v Itálii.

Myslím si, že vaše výstava je v Praze částečně i díky tomu, že Mirek Topolánek již nezastává žádnou vysokou politickou funkci.

Uvědomte si, že třicet procent Italů čte noviny, ale 70 procent získává informace z televize. Sám Berlusconi kontroluje tři soukromé televizní kanály a sedí ve správních radách tří veřejnoprávních televizních stanic – on schvaluje jmenování ředitelů, rozhoduje, kdo bude hrát v různých seriálech.

Takže na jedné straně stojí Berlusconiho sexuální přednosti, na straně druhé ty politické. A když se premiér chová takovým způsobem, je od rána do večera snadno vydíratelný. Jestliže jsem na svých fotografiích zachytil, jakým způsobem italský premiér ve Ville Certose žije, mám povinnost je zveřejnit. Odmítám proto výroky římského soudu, který je ve službách italského premiéra, že jsem porušil jeho právo na soukromí. Z toho titulu mi tedy bylo zakázáno publikovat snímky v celé Evropě. Takže touto výstavou je Česká republika v rozporu s italským zákonem, a kdyby Mirek Topolánek chtěl, mohl by soudní cestou požadovat její zrušení.

A máte takové signály?

Ne, jsem přesvědčen o tom, že se nestane vůbec nic. Nevylučuji, že se výstava objeví také v Bruselu – zaznamenal jsem takovou žádost bruselských poslanců. Bude to hozená rukavice premiéru Berlusconimu a výzva k ochraně svobody tisku v celé Evropě.