„Už v 8. století Tibeťané předpovídali, že se buddhismus přenese na Západ, až bude ohnivý vůl jezdit na kolech, železný pták létat po obloze a Tibeťané se rozlezou po celém světě jako mravenci. Ve 20. století, kdy se vlaky i letadla staly součástí každodenního života, a zejména po čínské invazi do Tibetu v roce 1951, kdy došlo k masivní emigraci Tibeťanů, se to skutečně stalo,“ vysvětlila brněnská učitelka buddhismu Veronika Černá.

Festival nabídne třeba film Nebe nad Tibetem o klášterech a posvátných místech, která se v Tibetu zachovala i po čínské invazi. Diváci budou mít příležitost poznat život tamější buddhistické komunity, která bojuje o přežití.

Další dokumenty se věnují dvěma meditačním mistrům, kteří pomohli přenést meditaci na Západ - jsou to Dilgo Khjence Rinpočhe (Cesta k osvícení) a 16. Karmapa (Vzpomínky na buddhu), který diváci zhlédnou v úterý od 20.30 hodin. Oba učitelé byli Tibeťany považováni za žijící buddhy.

Slovenští buddhisté se v pondělí v 19 hodin představí v roli průvodců po Mustangu, himálajském království, které bývá nazýváno „Tibetem za čínskými hranicemi.“ Tradiční himálajský způsob života divákům přiblíží také celovečerní film Himálaj – Karavana, který získal dva Césary a byl nominován na Oscara. Na Flédě se bude promítat v pondělí od 20.30 hodin.

„Debaty jsou vždy příjemným oživením festivalu, a tak v pondělí přijede ze Slovenska mladý filmař Marek Mackovič, aby uvedl svůj cestopis Magický Mustang. V úterý při promítání dokumentu Hra mysli přivítáme českou učitelku buddhismu Veroniku Černou,“ pozval diváky organizátor festivalu Luboš Machala.

Západní buddhismus nastartovala hlavně 60. léta

Brněnský festival se koná již tři roky a je jedním z mnoha signálů toho, že se buddhistická životní filozofie ve střední Evropě velmi rychle šíří. Nejsilnější je u nás škola Diamantové cesty, která založila desítky center v českých městech a má už dnes pravděpodobně několik tisíc sympatizantů.

Přesun buddhismu z východu na západ probíhá ve větší míře od šedesátých let, i když první meditační centra existovala např. v Německu už ve dvacátých letech. U mnoha Evropanů přesto převládá představa, že buddhisté žijí izolovaně v klášterech v horách jako podivíni odtržení od života, skutečnost je ale jiná. Moderní buddhisté, laici i mniši, vydávají knihy a CD, točí filmy, vystupují v médiích a angažují se v neziskovém sektoru.

Více o festivalu najdete na www.buddhovenaflede.cz