Výstava s názvem Decadence NOW! v pražské Galerii Rudolfinum, na které jsou k vidění malby, plastiky, fotografie i videa ikon současného umění světové i tuzemské scény - např. Cindy Sherman, Damiena Hirsta nebo Jeffa Koonse je mládeži do 15 let bez doprovodu zapovězena.

Organizátoři vědí proč. Rozlišit provokaci a snahu šokovat od kvalitní umělecké reflexe je často oříškem i pro zkušené kurátory, natož pro dětskou duši.

Děti na výstavu nemohou, viděly by, že peroxidová Barbie se stala pornomodelkou

K vidění je totiž třeba dětmi oblíbená ikona kýčovitých dětských hraček z umělé hmoty Barbie jako pornomodelka v podání americké fotografky Cindy Sherman.

Na výstavě nechybí ani vlastní rentgenový snímek lebky Damiena Hirsta a nechybí ani slavný sítotisk olejovými barvami na plátně s názvem Wolfman (Close-up) i Blow-Job-Ice Jeffa Koonse na pomezí totálního kýče, porna a dobrého uměleckého ztvárnění. Zobrazena je dvojice v různých sexuálních polohách.

Bondáž - erotické spoutání zase vyfotil Nobuyoshi Akari. Šokující a kontroverzní je i dílo Porno Queen - anglická královna Alžběta s nadzvedlým povadlým poprsím od Paola Schmidlina a Miss Kitty - papež Benedikt XVI. s fešným dětinským účesem. Autorem ženského přirození ze zvířecí kůže je pak Géza Szöllósi. Nechybí ztvárnění krvácejících těl Gottfriedem Helnweinem a Ervinem Olafem či Damienem Hirstem.

Ohavnosti jako témata budí pozornost, umělci si to uvědomují

K vidění jsou i latexové oblečky, oběšení, probodaní i sešití, Marylin Monroe s penisem, rentgen orálního sexu, nepodařených plastických operací. Nesmí chybět tématika nacismu, Mickey a Mini s prsy a jiná šílená témata, o nichž jsou umělci (a výstava dokládá, že jich rozhodně není málo) přesvědčeni, že právě ta je třeba dnes ztvárnit. Divákovu pozornost nepochybně přitáhnou.

Většina uměleckých děl, která jsou na této výstavě ke shlédnutí, opravdu šok a údiv vyvolávají a rozlišit, zda je obraz realitou nebo jen pouhou fikcí, je dnes stále těžší.

Voyerství, velké téma výstavy

Třiačtyřicetiletý Otta M. Urban Ph.D, který se už od počátku 90. let věnuje problematice středoevropské dekadence, postavil diváka výstavy do pozice voyera. Problematiku tohoto odosobněného voyerství popisuje v knize Obraz a čas filosof a teoretik Gilles Deleuze.

Dekadentní umění je podle Urbana vyhrocené a přesahuje míru obecně přijatelného, provokativně bourá ta nejcitlivější tabu. Deleuze tvrdí, že právě takováto odhalovaná tabu voyera zajímají a právě je chce sledovat. A poptávka pak stimuluje nabídku. Rozlišit, co je a není zobrazování a co už je realita určená pro voyeurovu slast, je dnes těžké. Vodítka opět nabízí Gilles Deleuze a jeho koncepce obrazu - krystalu.

Zhušťování obrazu podle něj probíhá tak, že aktuální obraz má sám svůj obraz virtuální. Zrcadlový obraz má jistou předlohu ve skutečném světě. Dochází k vytváření obrazu ve dvou podobách – aktuální a virtuální. V obrazu krystalu tak aktuální optický obraz koexistuje se svým virtuálním obrazem.

Virtuální se ve vztahu k aktuálnímu stává aktuálním. Nerozlišitelnost aktuálního a virtuálního se tak podle Deleuze stává palčivým problémem dnešní doby.

Krajní individualismus, sobectví a ztráta hodnot

Zároveň je dekadence spojena i s jasným postojem krajního individualismu, respektive sobectvím a otevřenou nadspotřebou. Tématem je často pocit zmaru, krize hodnot, odcizení, ztracenost, dohlížení ze strany společnosti.

Ztráta morálních měřítek, která je pro umělce zastoupené na výstavě tématicky zajímavá, má hned několik možných poloh.

Výstava je tak rozdělená do pěti sekcí - první kapitolou je "Bolest", další "Sex", následuje krajnost krásy a umění "Pop". Sekce Pop je rozšířena o samostatnou instalaci „Pokoj č. 13“. Je to pomyslná třináctá komnata, do které se divák - kterého autor výstavy staví do jasné pozice voyeura - může podívat v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, ta ukazuje současné dekadentní trendy v módě a v designu.

Otis a Baby, panenky z plastu a textilu z filmu Dům tisíce mrtvol z roku 2003 od Damiena Glonka, jsou k vidění v Uměleckoprůmyslovém muzeu na výstavě s názvem 13. komnata.

Otis a Baby, panenky z plastu a textilu z filmu Dům tisíce mrtvol z roku 2003 od Damiena Glonka, jsou k vidění v Uměleckoprůmyslovém muzeu na doprovodné výstavě s názvem 13. komnata.

FOTO: Novinky

Čtvrtou sekci tvoří hranice rozumné mysli s názvem "Šílenství" a nechybí ani sama krajnost života - a sice "Smrt".

Hlavní výstavu projektu, která je trefným, ale neveselým svědectvím naší doby, hostí Galerie Rudolfinum a přijít podívat se na ni můžete až do 2. 1. 2011. Vstupné je 150 Kč, snížené pak 90 Kč. Otevřeno je denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin a ve čtvrtek až do 20 hodin.