„Od ministerstva kultury jsme obdrželi právní analýzu, která hovoří o tom, že neexistují právní předpoklady k tomu, abychom obraz vydávali či hradili za něj odškodné. To je pro nás dobrá zpráva,“ řekl Bednář.

O navrácení stěžejního uměleckého díla ve sbírkách AJG požádala dvojice dědiček po Elisabeth Hartogs-Hijmanové, která byla majitelkou obrazu a přišla o něj v roce 1940, kdy jí ho němečtí okupanti zabavili. Obraz byl následně několikrát v aukcích prodán. Jihočeská galerie ho získala počátkem roku 1996 od soukromého vlastníka za 900 tisíc korun.

Bednář zdůraznil, že zákon 212 z roku 2000, který řeší nacisty zkonfiskovaný majetek, se vztahuje pouze na případy, k nimž došlo na tehdejším československém území. Současná legislativa tak ani neumožňuje obraz zabavený jinde v Evropě vrátit.

„Společně s Jihočeským krajem, který je naším zřizovatelem, pošlu advokátní kanceláři v Berlíně, která dědičky zastupuje, dopis, který bude vycházet z této právní analýzy. Tím pro nás kauza prozatím končí,“ dodal Bednář, který nezpochybňuje případný morální nárok na obraz. Hájí ovšem zájmy galerie, která obraz nabyla legálně v 90. letech a drží jej v dobré víře.

Podle krajského radního pro kulturu Františka Štangla (ODS) se tak nyní mohou dědičky obrátit na soud. „To je v tuto chvíli jediná instituce, která může v případě rozdílných názorů rozhodnout,“ uvedl Štangl.

Ředitel Bednář se případného soudního projednání neobává, protože dědičky budou muset prokázat mj. nárok na obraz, protože u nich nejde o vztah v přímé pokrevní linii.
„Navíc máme ověřené informace, že existuje ještě jeden originální obraz od tohoto malíře, který je naprosto stejný, liší se pouze rozměrem. Potřeba bude prokázat, že jde zrovna o ten náš obraz,“ dodal Bednář.