Každá doba si budoucnost upravuje pro své potřeby. Na počátku padesátých let minulého století byli obyvatelé Československa přesvědčováni o blížící se komunistické utopii. Vypuštění prvních sovětských kosmických družic sloužilo jako propagandistická zbraň. Nenechávala nikoho na pochybách, že v roce 2000 budeme běžně létat na Měsíc.

Již ve druhé polovině šedesátých let se tyto sny ukázaly jako nereálné. Zbyly po nich romány, povídky, obrazy, architektonické projekty a filmy science fiction, v nichž se technický pokrok nezastavil, jen povaha budoucího společenského zařízení byla čím dál nejasnější.

Knihy, časopisy, crazy sci-fi komedie

Výstava se neomezuje jen na žánr sci-fi, zachycuje v širších souvislostech estetiku a ideologii předpokládané budoucnosti, jak se projevovaly v knižních a časopiseckých ilustracích, filmu a designu, i jejich vliv na dobové výtvarné umění a architekturu. V sekci Film se snímek Ikarie XB 1 (1963) velkoryse pokusil zachytit podobu budoucího světa.

Na konci šedesátých let se v československém filmu objevil nový žánr: crazy sci-fi komedie, která rezignovala na zobrazení věrohodné a politicky korektní budoucnosti.

Sekce Svět zítřka

Představy o komunistické utopii se v padesátých a šedesátých letech spojily s technologickým optimismem a sociálním inženýrstvím. V architektonickém projektu Domurbia Karla Honzíka navazovaly na levicové ideály meziválečné avantgardy.

Knihy o kolektivistické budoucnosti a časopisy jako Věda a technika mládeži rutinně přinášely obrazy světa za padesát, sto let. Obzvlášť hojné byly průhledy do zítřka v časopisech a literatuře pro děti.

Sekce Sluneční město

Výrobci hraček z Československa a okolních socialistických zemí se snažili nezůstat pozadu za vývojem techniky a přinášeli na trh kolekce lunochodů, kosmických lodí a paprskometů. Vesmírná témata přebíraly i deskové společenské hry.

Fiktivní výpravy do kosmu plnily stránky dětských časopisů a základní rozdělení světa na kapitalismus a komunismus pochytila dětská generace nevědomky z četby populárních knih o Neználkovi.

Technika vítězí

Mezi českými ilustrátory vědeckofantastické literatury vynikli Zdeněk Burian, Teodor Rotrekl a František Škoda. Symbolem technického pokroku se stala kosmická loď. Představovala touhu člověka po dálkách, po podmanění si dalších světů. Fascinaci cestováním do vesmíru dokládá obrázková kniha Šest dnů na Luně 1, domýšlející podoby budoucí techniky. K etickým otázkám i humornému zpracování sváděl jiný oblíbený sci-fi motiv: robot.