Můžeme se upsat, že divadlo navštíví za rok víc návštěvníků než fotbalovou i hokejovou ligu dohromady. Jde-li však o podporu sportu nebo kultury, najdou se v podnikovém, bankovním atd. sektoru vždy spíše duchovně jednodušší příznivci kuželek než divadla náležejícího do bláhového přístavu naší vzdělanosti a kulturnosti, tedy hodnot, o které přece až tak moc nejde...

Loňský ročník skončil rozpačitě, když se jeho sponzor nechal natisknout do katalogu i na plakáty, a pak si mecenášství rozmyslel. Letos se na poslední chvíli České divadlo rozhodla podpořit ORBOmedia. 

Snad úroveň nadcházejícího ročníku přesvědčí nejenom jeho vedení, ale především Pražany o smyslu přehlídky, která je jediným prostorem, v němž se mohou blýsknout vynikající inscenace vznikající i mimo velká kulturní centra.

Nejskromnější loni zvítězil

Není náhoda, že diváky nejvýše oceněnou inscenací osmého ročníku přehlídky byla Derflerova inscenace Oidipa v brněnském Divadle U stolu. Připomínám hned, že nejlepší inscenaci této pozoruhodné scény, Durychovu Boží duhu v nastudování téhož režiséra, uvidí diváci hned v neděli 7. prosince. Na dalších stupních vítězů se loni umístil Šumař na střeše Městského divadla Most a loutková Liška Bystrouška hradeckého Draku.

Příslušnou sumu euro na čtvrtém až šestém místě, jak je tomu na sportovních kolbištích od atletiky po biatlon, by brala Jana z parku Hořícího domu, dále rovněž olomoucké Bouřlivé výšiny z Moravského divadla a Měsíční běs Východočeského divadla Pardubice.

Na co se těšit letos

České divadlo zahájí v sobotu 6. prosince ve Švandově divadle Fedotovovou inscenací Dostojevského Idiota. Inscenací tak úchvatnou, že ji několik kritiků, kteří ji viděli na předjarním Ostravaru, stále považuje za nejlepší inscenaci roku 2003. O den později srdce i duše diváků doslova uchvátí zmíněná Boží duha.

Pro deváté České divadlo připravila dramaturgická rada devatenáct inscenací. Umělecká agentura Foibos musela ale program rozdělit do tří částí. Finančně je zatím definitivní jenom ta první, proto se zatím jen zmiňují o lahůdkách zbývajících dvou.

Těmi jsou karlovarské Havlovo Largo desolato, Frielův Tanec na konci léta z Opavy, Čechovův Racek z Uherského Hradiště (režie Oxana Smilková-Meleškinová), Noc orgií v Nesleské věži (Lída Engelová) nebo lahůdky brněnských scén: Kamenný host (Hana Burešová) Městskéhodivadla nebo Murlin Murlo Husy na provázku...