Článek
Brandon Flowers vyrůstal v osmdesátých letech, kdy ho starší bratr seznamoval s klipy U2, The Smiths a podobných tehdejších kapel. Ty časy v něm zůstaly. Částečně to bylo vidět, když posledních deset let hrál ve známé rockové skupině The Killers, ale nyní se ještě více odvrátil od rocku.
V roce 2010 oznámil, že zahajuje sólo kariéru a vydal album Flamingo, zapuštěné hluboko v evropském popu osmdesátých let. Brzy poznáte, že autor je především klávesák. Opakuje vzorce, podle kterých hráli před třiceti lety U2, The Cure a co je horší, také Pet Shop Boys. Taková kombinace synthi-popu a rocku je místy ospale unylá a místy jednoduše optimistická.
Flowersovým písním se nedá vyčítat, že by postrádaly melodii. Některé refrény mají jistou chytlavost. Ve zpěvu až nestydatě napodobuje Bona z U2, což konečně může syntezátorové nostalgiky i potěšit. Album je určené právě a jen jim.