Článek
Band of Joy pokračuje v cestě naznačené velmi úspěšným albem Raising Sand z roku 2007, které Plant vydal společně s americkou zpěvačkou Alison Kraussovou. Jak sám říká, není už rockerem, jakým býval. Dnes nestaví na riffech a mohutném zvuku. Hledá spíše jemnější nuance a volí rozvážnější tempo. To v žádném případě neznamená, že by se svezl ke komerční líbivosti.
Band of Joy pokračuje v cestě naznačené velmi úspěšným albem Raising Sand z roku 2007, které Plant vydal společně s americkou zpěvačkou Alison Kraussovou. Jak sám říká, není už rockerem, jakým býval. Dnes nestaví na riffech a mohutném zvuku. Hledá spíše jemnější nuance a volí rozvážnější tempo. To v žádném případě neznamená, že by se svezl ke komerční líbivosti.
Novou kapelu Band Of Joy tvoří zpěvačka Patty Griffinová, zpěvák a kytarista Buddy Miller, multi-instrumentalista Darrell Scott, baskytarista Byron House a Marco Giovino. Jejich zvuk je úmyslně nemoderní a místy velice neučesaný (vrcholí psychedelicky rozostřenou kytarou v písni Monkey).
Sám Plant zpívá podobně jako na Raising Sand, tedy zdrženlivě, polohlasem, procítěně. Vzdal se zeppelinovských výkřiků, ale pořád servíruje silné emoce, jen jiným způsobem - v dlouhých a hypnoticky přitažlivých baladách jako Silver Rider.
Na trendy v hudebním průmyslu kašle. Užívá si to, co ho zajímá, dávné zdroje anglo-americké hudby. Našel si svou parketu mezi blues, folkem a spirituály a na desku zařadil jak tradicionály, tak coververze tex-mex klasiků Los Lobos, Lightnin Hopkinse či Alana Sparhawka. Některé ze skladeb patří k dávno zapomenutým, ale Plant tu zase jednou prokazuje, že nejde o to napsat jednoznačný hit, jde o osobitou interpretaci.