Tipy Martina Dejdara

Čtu: Naposledy jsem si koupil Encyklopedii slavných osobností minulého století a kdykoliv mám čas, se zájmem si v ní listuji.

Poslouchám: Z devadesáti procent poslouchám v autě Český rozhlas. Pokud si kupuji desky, pak většinou mluvené slovo, naposledy Afriku od Cimrmanů a dvě cédéčka starých rozhlasových Silvestrů z padesátých, šedesátých let. Některé byly skvělé.

Viděl jsem: Z filmů Hollywood Ending a Chyť mě, když to dokážeš. V divadle jsem nebyl, ani nepamatuji. Jsem rád, když si od něj odpočinu.

Internet: Téměř vůbec. 

Meshell Ndegeocello: Comfort Woman

Černá zpěvačka Meshell Ndegeocello fúzuje ve své tvorbě zvuky i hudební postupy do velmi pocitového obrazce. Basová linie vychází z minimalismu i reggae, programming je cítit triphopovým vábením taneční scény a její malebný hlas vše neživé snažně pumpuje k srdečnímu tlukotu. Nevtíravá kytara nic nezastře, toto album je umělé. Dokáže být přesto místy vcelku příjemné. 

Warner Music, 39:31

Tomáš Míka: Nucený výsek

Nucený výsek - básnická prvotina Tomáše Míky (1959), publicisty a překladatele z angličtiny - tematizuje touhu, intenzivní milostný cit a vypjaté erotické zášlehy mezi mužem a ženou.

Míkova epizovaná dikce nachází platformu v rozlehlých pásmech, která svojí atmosférou čtenáře zanášejí k méně vyhroceným polohám romantismu, jindy k břehům naivní stylizace, do třetice k prostorům prostoupeným tajemstvím. Poezie v Nuceném výseku plyne spontánně, bez zbytečně krkolomné hádankovitosti a tajnosnubného nedoříkání: její nezpochybnitelnou devízou je sebeironický odstup, odpor k autocenzuře a tabu, a předně - autenticita. Jejím občasným minusem upovídanost a nezáměrně naivní vyznění některých veršů nebo celých textů.

Ilustrace Pavel Růt a Tomáš Míka. Argo, 80 stran. Součástí knihy je CD.