V souvislosti s Paumerovým úmrtím se hned strhly nové mediální bitky. Na jedné straně barikády dupou dodateční, ale o to lítější bojovníci proti komunismu, včetně na funuse demonstrujících „nových“ politických špiček, na druhé pak pohrobci, kteří by ještě dnes třídně vytloukali zuby a věšeli.

Proti hnidopichům

Vezmu Růžičku pod křídla. Jeho upřímné hledání ve vlastním nepoddajném zápase proti všem o Sedm a půlku, pro kterou nehnula prstem ani „pravicová avantgarda“ (protimluv P. Oslzlého) z Husy nebo z HaDivadla, má zřetelnou kontinuitu.

Zjednodušeno: Začal inscenací o Janu Palachovi v brněnském Kabinetu múz, o haagské žalobkyni se strůjci jugoslávských genocid Carle Del Ponti v Divadle v Celetné Praha. Na vodě následovaly Drdův a Krejčíkův Vyšší princip, loni tragický Dobrý tramp Bernášek. A letos tedy Mašíni cestou samurajů.

Na rozdíl od V. Mikulky v Respektu, který nemá rád japonské bojovníky nebo spíš filmy o nich a rozporuje Růžičkovu koncepci koncentrovanou do životního kréda - ať s ním souhlasíme nebo ne - Josefa a Ctirada, synů protifašistického odbojáře Josefa, považuji to spojení za invenční a legitimní.

Vlastní čest, kterou zradit rovná se vlastní smrti, velí nikdy se nevzdat nepříteli. Ale moc přitom nemyslet, dodávám. Mašínové byli dvacetilí kluci, kteří patří v každé válce k nejdecimovanější věkové kategorii. Proti nim stálo ovšem v NDR pětadvacet tisíc vojáků ve zbrani – a oni je zesměšnili. Ti doma nepřežili za ně.
Samurajská transformace v rámci umělecké licence. Také Kurosawových Sedm samurajů se proměnilo v Sturgesových Sedm statečných. To měl z lodi a z pontonů kázat Růžička svým hercům jen přednášet politické projevy a citovat dokumenty?!

Hrají pro lidi

Divadlo na vodě je znamenitým osvětářským souborem. Uchyluje se k divadlu lidovému. Nehraje totiž pro namlsané pražské nebo brněnské publikum. Na vodu bylo vyhnáno a počíná si na ní úspěšně.

Viděl jsem po spytihněvské premiéře a po reprízách v Babicích, Otrokovicích, Uherském Hradišti, ve slovenské Skalici a v Uherském Ostrohu až tu ve Veselí nad Moravou. Zaplněné hlediště (byli v něm i Slováci) vnímalo účastně právě samurajské podobenství, méně pak klišé laciných karikatur diktátorů a jejich represivních orgánů moci. Nepochybně tomu tak bude i ve Strážnici (12.8.) a v Petrově (13.8.).

Divadlo na vodě - Simona Petrů: Mašíni cestou samurajů. Režie Matěj T. Růžička, dramaturgie Petrů, scéna Stanislav Hampala a Růžička, výprava Hampala a Bob Racek, kostýmy Růžička a Danka Růžičková, hudba Lubomír Malinovský, světla a zvuk Racek, oltář Julie Ema Růžičková. Premiéra 31. července ve Spytihněvi, psáno z reprízy 9. srpna ve Veselí nad Moravou.