Tipy Ilji Hurníka

Čtu: Nové číslo časopisu Vesmír je čtení nejmíň na týden. Ne, že bych mnoho ochopil, ale najdu-li tu článek o hnízdech galaxií, jindy o hnízdech křečka i s blechami a něco o lidském mozku, pochopím, že mám asi něco společného s galaxiemi i křečkem. A to mi stačí.

Poslouchám: Na soutěžích dětských a mladých hudebníků jsem užasl, jaká spousta skvělých talentů se vyrojila za pár let. Přitom v jejich hře není nic vydřeného, školou vynuceného, je přirozená, bez stopy trémy a selhávání paměti. Ani největší talent se ale neobejde bez vedení. A tu shledávám, že naše základní umělecké školy nebyly nikdy tak úspěšné.

Viděl jsem: Umělecká beseda slavila 140 let výstavou kolem sta svých členů od Mánesa přes Zrzavého až po Boštíka. Hlubokou úctu zasluhují ti, kteří ji založili, přes zlé doby až do dneška podrželi, i její ovzduší, v němž umělci nejrozmanitějších názorů dokázali tvořit spolu.

Internet: Kdysi jsme si s Horníčkem povídali o vztahu k technice. Nejkomplikovanějším přístrojem pro mě byl deštník. Tím pokorněji stávám před internetem. Stačí, aby mi manželka ukázala, kam kliknout myší, a dozvím se, jak hluboko může kontrabasová tuba, že náš černý čáp doletěl až někam k Cejlonu a kolik astronomové napočítali Jupiterových měsíců. Pro mne ten div ovšem patří do sféry naddeštníkové. 

Breaksome feat. Tata Bojs

Série klubových nocí Breaksome patří u nás stále populárnějšímu tanečnímu stylu zvanému breakbeat, jehož základem jsou na rozdíl od stylů techno nebo house mnohem pestřejší nepravidelné rytmy.
Dnešní díl poněkud netradičně zpestří vystoupení mnoha cenami ověnčené domácí skupiny Tata Bojs, která letos oslavila již 15 let své existence. Bude to jejich poslední pražský koncert před vydáním nového alba a vedle známých hitů návštěvníky čeká také speciální světelná show. Zbytek noci obstarají přední čeští breakbeatoví djové Kaplick, Koogi a Dys Martin.  (HD)

Roxy, Praha, 28. 11., 20:00

Pavel Preiss: František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách

Zámek v Kuksu s nedalekým Betlémem stejně jako zdobné zahrady v Lysé nad Labem nepřestávají přitahovat pozornost k postavě barokního kavalíra Františka Antonína Šporka (1662-1738). V novém a podstatně doplněném vydání monografie uměleckého historika Pavla Preisse (původně Boje s dvouhlavou saní, Praha 1981) získal český šlechtický mecenáš také podobu filozofa, zabývajícího se složitými teologickými problémy vztahu katolictví a protestantismu, což Šporkovi vyneslo mj. podezření z kacířství. 

Paseka, 606 stran